Mladí lékaři logo

Specializační vzdělávání lékařů

Specializační vzdělávání

Co je to specializační vzdělávání?

Jde o proces, během kterého lékaři získávají hlubší znalosti a dovednosti v konkrétním medicínském oboru. Jde doslova o trénink, který umožní lékaři po definované době a předepsaných náležitostech začít pracovat samostatně. Tento specifický druh vzdělávání určený lékařům následuje po úspěšném absolvování všeobecného lékařství na lékařské fakultě, mohou ho tedy podstoupit pouze vystudovaní lékaři. Je obvyklé, že specializační vzdělávání podstupuje naprostá většina lékařů.

Specializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v akreditovaných zdravotnických zařízeních, podle příslušného vzdělávacího programu pro daný obor pod dohledem školitele. V průběhu specializačního vzdělávání musí lékař splnit požadovanou délku praxe, počet výkonů, stáží, kurzů a vše ověřit během kmenové zkoušky, a v závěru ještě atestační zkouškou.

 

Jelikož péče o zdraví je vysoce regulovanou oblastí, je i vzdělávání lékařů (v ČR nazývaný „specializační vzdělávání“) regulován zákonem (Zákon 95/2004 Sb.). Nad tímto zákonem pak stojí ještě Evropská směrnice (2005/36/ES: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací), která reguluje vzdělávání (nejen) lékařů v Evropské unii.

⚖️ Zákon č. 95/2004 Sb. – zákon regulující specializační vzdělávání

Zákon č. 95/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta

👉 V tomto zákoně hledejte odpovědi na ty nejzákladnější otázky ke specializačnímu vzdělávání.

  • Proč podstoupit specializační vzdělávání?
  • Jaký je rozdíl mezi odbornou a specializovanou způsobilostí?
  • Jak se zapsat do oboru?
  • Proč je důležitá akreditace?
  • Jaké jsou základní kmeny a obory ve specializačním vzdělávání?
  • Jaké kurzy a stáže je nutné absolvovat?
  • Na co si dát pozor?
Níže se dozvíte odpovědi na tyto otázky a vše ostatní, co se hodí ke specializačnímu vzdělávání vědět.

Odborná vs. specializovaná způsobilost

Odborná způsobilost

Úspěšným absolvováním lékařské fakulty získává lékař takzvanou odbornou způsobilost k výkonu lékařského povolání. Může se zaměstnat na pozici lékaře, práci však nemůže vykonávat samostatně. Musí mít nad sebou odborný dozor, který vykonává přidělený školitel čili zkušenější lékař s atestací. Absolvent medicíny si například nemůže otevřít vlastní ambulanci, k tomu potřebuje nejprve získat atestaci.

Specializovaná způsobilost

Absolvováním specializačního vzdělávání získává lékař takzvanou specializovanou způsobilost. Jenom lékař se specializovanou způsobilostí může svou práci vykonávat zcela samostatně. Pro získání specializované způsobilosti je potřeba absolvovat dvě části specializačního vzdělávání – základní kmen a vlastní specializovaný výcvik zakončený atestací.

Zařazení do oboru specializačního vzdělávání

 

✍️ Podání žádosti

Žádost se podává elektronicky přes portál Evidence zdravotnických pracovníků (EZP) a vytisknutá žádost se následně odesílá na oddělení specializačního vzdělávání lékařské fakulty dle vaší volby.

 

Kontakty na oddělení specializačního vzdělávání

Prvním krokem k získání atestace je zápis do vybraného oboru specializačního vzdělávání. Podle zákona 95/2004 Sb. existují tzv. pověřené organizace, které jsou zmocněné Ministerstvem zdravotnicví k organizování celého procesu specializačního vzdělávání. Takových institucí je v ČR celkem devět.

Jedná se o osm lékařských fakult, přičemž každá z nich má zřízené svoje oddělení specializačního vzdělávání a proděkana pro specializační vzdělávání, který agendu na dané fakultě řídí. Devátou pověřenou institucí je Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který organizuje vzdělávání v oboru všeobecné praktické lékařství (a pak obory nástavbových specializací, které je možné získat teprve po atestaci).

❗ Pro zařazení do oboru je nezbytné podat žádost o zařazení do specializačního vzdělávání. Tento krok je zcela nezávislý na zápisu do ČLK a můžete ho učinit kdykoliv po skončení vysoké školy.

Kterou fakultu zvolit pro zápis do specializačního vzdělávání?

Volba fakulty pro zápis do specilizačního vzdělávání ovlivňuje, kde budete následně konat kmenovou zkoušku. Kmenová zkouška se totiž skládá vždy na té fakultě, na které máte vedené vaše specializační vzdělávání.

❗ Pokud byste nakonec chtěli konat zkoušku z kmene na jiné fakultě, než máte registraci, musíte se před zkouškou přeregistrovat na jinou fakultu.

 

Pokud jste si vybrali obor Všeobecné praktické lékařství, doporučujeme podívat se na přednášku Mladých praktiků. Obor VPL má svoje specifika, a jako jediný základní obor je veden pod IPVZ, nikoliv pod fakultami.

 

Obory specializačního vzdělávání lékařů

Specializační vzdělávání je rozděleno do dvou částí – základní kmen a vlastní specializovaný výcvik.

 

Základních kmenů je 19.  Vzdělávání v základním kmeni trvá 30 měsíců a je ukončeno kmenovou zkouškou.

Po absolvování kmene následuje vlastní specializovaný výcvik, který je ukončen atestační zkouškou.  Celkově trvá vzdělávaní 3 až 6 let (záleží od oboru, nejkratší je pro všeobecné praktické lékařství). Zákon stanovuje 43 základních oborů pro lékaře.

Obory specializačního vzdělávání lékařů jsou definovány zákonem 95/2004 Sb. v příloze 1.

Seznam základních kmenů
  • anesteziologický
  • dermatovenerologický
  • gynekologicko-porodnický
  • hygienicko-epidemiologický
  • chirurgický
  • interní
  • kardiochirurgický
  • maxilofaciálněchirurgický
  • neurochirurgický
  • neurologický
  • oftalmologický
  • ortopedický
  • otorinolaryngologický
  • patologický
  • pediatrický
  • psychiatrický
  • radiologický
  • urologický
  • všeobecné praktické lékařství
Seznam základních oborů
  • alergologie a klinická imunologie
  • anesteziologie a intenzivní medicína
  • cévní chirurgie
  • dětská a dorostová psychiatrie
  • dětská chirurgie
  • dětská neurologie
  • dermatovenerologie
  • endokrinologie a diabetologie
  • gastroenterologie
  • geriatrie
  • gynekologie a porodnictví
  • hematologie a transfuzní lékařství
  • hygiena a epidemiologie
  • chirurgie
  • infekční lékařství
  • kardiochirurgie
  • kardiologie
  • klinická biochemie
  • klinická onkologie
  • radiační onkologie
  • lékařská genetika
  • lékařská mikrobiologie
  • maxilofaciální chirurgie
  • nefrologie
  • neurochirurgie
  • neurologie
  • nukleární medicína
  • oftalmologie
  • ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí
  • otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
  • patologie
  • pediatrie
  • plastická chirurgie
  • pneumologie a ftizeologie
  • psychiatrie
  • radiologie a zobrazovací metody
  • rehabilitační a fyzikální medicína
  • revmatologie
  • soudní lékařství
  • urgentní medicína
  • urologie
  • vnitřní lékařství
  • všeobecné praktické lékařství

Vzdělávací programy specializačních oborů

Vzdělávací programy stanoví požadavky na specializační výcvik – minimální dobu specializačního vzdělávání, rozsah a obsah povinné a doporučené praxe ve vlastním oboru a doplňkových oborech, požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a výkony a předpoklady pro vykonání atestační zkoušky a její části.

 

🔗 Katalog vzdělávacích programů na stránkách IPVZ

🔗 MZČR – Vzdělávací programy

Výběr vzdělávacího programu (podle roku vydání) je závislý na datu zařazení do oboru.
Každý zahájí plnění specializační přípravy podle příslušného vzdělávacího programu, který je aktuální v době zařazení do oboru (datum zařazení je uvedeno v indexu/průkazu odbornosti).

V případě novelizace (vydání novější verze) vzdělávacího programu lze přestoupit (bez povinnosti tuto změnu někde nahlašovat) a plnit si podmínky podle nového vzdělávacího programu. Nikdy si však nelze zvolit vzdělávací program, který předcházel datu zařazení do oboru.

Průkaz odbornosti

Jak se specializační vzdělávání eviduje?

Po zařazení do oboru (na lékařské fakultě či IPVZ) dostanete tzv. Průkaz odbornosti.

Průkaz odbornosti zaznamenává všechny důležité milníky a akce během vašeho specializačního vzdělávání. Na fakultě v něm udělají zápis o zařazení do oboru. Váš školitel v něm dělá zápisy (podepisuje záznamy) o absolvované praxi, povinných stážích a povinných kurzech. Předseda zkušební komise v něm udělá zápis o složení kmenové a atestační zkoušky.

❗ Důležitý tip pro vás

👉 Vyplňujte průkaz odbornosti průběžně.

Nikdy nenechávejte jeho vyplnění až na dobu těsně před zkouškou. Významně si tím ulehčíte život a předejdete mnoha problémům.

Kurzy a stáže

Specializační vzdělávání lékařů zahrnuje řadu kurzů a stáží, které je nutné splnit. Některé jsou společné pro všechny specializace a jiné jsou specifické pro vybraný obor. I když se názory na přínos některých z těchto kurzů liší, stále zůstává jejich absolvování nezbytným pro získání atestace.

Kurzy a stáže můžeme rozdělit na ty, které jsou společné pro všechny kmeny, a na specializované, které jsou zaměřené specificky na daný obor.

 

Povinné základní kurzy – společné pro všechny kmeny

  • Lékařská první pomoc
  • Prevence škodlivého užívání návykových látek a léčba závislostí
  • Radiační ochrana
  • Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace

⭐ Společné kurzy mají nyní neomezenou platnost (od roku 2024, Věstník MZ č. 1/2024)

Specializované kurzy podle vašeho oboru

Každý kmen má samostatný kurz, který je nutné splnit:

  • Základy AIM
  • Základy dermatovenerologie
  • Základy gynekologie a porodnictví
  • Základy hygieny a epidemiologie
  • Základy chirurgie
  • a tak dále

Další kurzy kromě základního kurzu, které je potřebné splnit do kmenové zkoušky se liší dle oboru – seznam najdete zde.

Po kmenové zkoušce – předatestační kurzy 

Obdobně existují specificky pro každý obor povinné předatestační kurzy (testy), které je nutné splnit před zápisem k atestaci. Seznam dalších kurzů během vlastního spezializačního vzdělávání najdete zde. Některé kurzy jsou dobrovolné.

Přihlašování probíhá přes portály lékařských fakult. Kurzy mohou být o něco dražší a mají omezenou platnost, kterou je důležité si pohlídat.

Všechny povinné kurzy musí být absolvovány před zasláním přihlášky k atestační zkoušce.

✍️ Přihlašování na kurzy

 

Na kurzy se dá přihlásit přes portály lékařských fakult, na kterých máte zapsané specializační vzdělávání. Za přihlášku se platí poplatek a jeden kurz stojí přibližně 1 000 – 3 000 Kč. Kurzy se většinou konají prezenčně v délce cca 1 až 3 dní. Kurzy můžete absolvovat na kterékoliv lékařské fakultě či IPVZ (nemusí to být ta na které máte zapsané specializační vzdělávání).

 

🔗 Odkazy na portály fakult:

Stáže

Společné stáže pro všechny kmeny:

  • anesteziologie a intenzivní medicína –  2 měsíce
  • chirurgie – 2 měsíce
  • vnitřní lékařství – 2 měsíce

Tyto stáže je potřebné absolvovat v akreditovaném zdravotnickém zářízení, které poskytuje lůžkovou zdravotní péči. Stáže si vždy s předstihem domluvte s vaším nadřízeným.

     

    Speciální stáže dle vášho oboru:

    V základním kmeni absolvujete 18 měsíců na na vašem „domovském“ oddělení dle vašeho oboru.

    Stáže během vlastního specializovaného výcviku jsou vždy specifické pro daný obor.

    👉 Podrobný popis stáží a kurzů pro jednotlivé specializace najdete zde: Věstník MZ 2015 

    👉 Aktualizované vlastní specializační vzdělávání některých oborů najdete v novějším Věstníku z roku 2018 

    Akreditace ve zdravotnictví

    Akreditace zdravotnických zařízení

    S pojmem akreditace se ve zdravotnictví potkáte minimálně dvakrát. Jde přitom o dvě zcela rozdílné akreditace.

    V obecném smyslu slova je akreditace proces ověřování, zda zdravotnické zařízení splňuje určené standardy. V prvním případě jde o standardy pro vedení specializačního vzdělávání. V druhém případě jde o standardy pro poskytování zdravotní péče.

    Akreditace na specializační vzdělávání

    ➡️ Akreditace – MZ ČR

    Proces akreditace MZČR je realizován podle Zákona 95/2004 Sb., část pátá – Akreditace.

    Zdravotnické zařízení musí požádat MZ ČR o akreditaci na příslušný obor specializačního vzdělávání, a potom doložit, že splňuje podmínky podle zákona a vzdělávacího programu pro daný obor (typicky určitý počet lékařů s atestací na definovaný minimální úvazek, tak aby bylo zaručeno, že na lékaře ve výcviku má kdo dohlížet).

    Proces akreditace je veden akreditačními komisemi zřízenými ministerstvem zdravotnictví. Tyto komise vydají následně rozhodnutí o přidělení akreditace.

    🔗 Více o akreditaci MZČR

     

    Akreditace na kvalitu

    ➡️ Akreditace – Spojená akreditační komise

    V ČR má dominantní postavení na udělování akreditace v oblasti kvality poskytované péče tzv. Spojená akreditační komise. Jde o nezávislý subjekt, který ověřuje, že dané zdravotnické zařízení dodržuje různé mezinárodní standardy v oblasti poskytování péče, a tudíž garantuje bezpečnost péče pro pacienty.

    Akreditace je klíčová pro zajištění kvality péče. Uděluje se na omezenou dobu a její periodická obnova podněcuje pracoviště k neustálému zlepšování standardů a udržení vysoké úrovně poskytovaných služeb.

    Akreditace na kvalitu od Spojené akreditační komise, z.s. nemá formální vliv na specializační vzdělávání.

    🔗 SAK – Seznam akreditovaných pracovišť

    Proč je pro mě důležitá akreditace zdravotnického zařízení?

    Zdravotnické zařízení je zajímavé pro absolventy medicíny pouze pokud má akreditaci na specializační vzdělávání. Díky tomu pak lze v takovém zařízení nabrat potřebnou praxi pro zisk atestace. Pokud pracujete na neakreditovaném pracovišti, nelze započítat praxi z takového zařízení k atestaci.

    ❗ Důležitý tip pro vás

    Při výběru budoucího zaměstnavatele je nutné si pohlídat, aby byl akreditován pro váš obor. Pouze akreditovaná zdravotnická zařízení můžou zabezpečovat specializační vzdělávání lékařů.

    👉 Ověřit, že je zdravotnické zařízení akreditované pro váš vybraný obor, lze na stránkách MZ ČR.

    Kmenová zkouška

    Přihláška ke kmenové zkoušce se zasílá přes portál EZP ministerstva zdravotnictví.

    Po úspěšné kmenové zkoušce se lékaři zvyšují jeho kompetence a pokud je odměňován na základě platové tabulky, posouvá se do 13. platové třídy.

    Lékař „s kmenem“ už pracuje pouze pod dohledem atestovaného lékaře.

    Od 1.8.2024 vstupuje v účinnost novela Zákoníku práce, která přiřkne každému lékaři 5 dnů studijního volna s náhradou mzdy/platu při přípravě na kmenovou zkoušku.

    Portál EZP: PŘIHLÁŠKA ke kmenové zkoušce

    Složení zkušebních komisí, okruhy a termíny zkoušek

    Více o platových třídách

    Atestační zkouška

    Přihláška k atestační zkoušce se zasílá přes portál EZP ministerstva zdravotnictví. Po atestaci se lékař posouvá v platové tabulce do 14. platové třídy a pracovat už může samostatně.

    Od 1.8.2024 vstupuje v účinnost novela Zákoníku práce, která přiřkne každému lékaři 10 dnů studijního volna s náhradou mzdy/platu při přípravě na atestační zkoušku.

    Portál EZP: PŘIHLÁŠKA k atestační zkoušce

    Složení atestačních komisí, okruhy a termíny zkoušek

    Atestace (2023)

     

    Absolventský film Jana Hechta.

    Autoři scénáře Jan Hecht a MUDr. Tomáš Hecht, pediatr.

    Čtěte rozhovor se spoluautorem scénaře MUDr. Tomášem Hechtem.

    Atestace FILM (2023). Absolventský snímek Jana Hechta. Můžeme se sebevíc snažit, ale někdy nás sejme něco, na co nestačíme, říká MUDr. Tomáš Hecht.

    Rezidenční místa

    Co jsou rezidenční místa?

    Rezidenční místa jsou speciálně vytvořené školící pozice dotované ze státního rozpočtu. Systém rezidenčních míst administruje Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZ ČR). Rezidenční místa byla zřízena za účelem řešení nedostatku lékařů v určitých oborech. MZ ČR každý rok rozhoduje na které obory rezidenční místa vypíše, v jakém počtu míst a s jakou výši dotace.

    Kdo a jak financuje rezidenční místa?

    MZČR poskytuje finanční příspěvek zaměstnavatelům (akreditovaným zdravotnickým zařízením), kteří byli úspěšnými žadateli o rezidenční místa. Příjemci dotace (zdravotnická zařízení) jsou povinni zabezpečit specializační vzdělávání pro své zaměstnance-školence přesně podle závazně schváleného harmonogramu.

    👉 Rezidenční místa 2024 (MZČR)

    Jak funguje systém rezidenčních míst?

    Rezidenční místa jsou poskytována bez jakýchkoli závazků pro uchazeče. Školenec nikdy žádnou dotaci z rezidenčního místa nevrací, protože není jejím příjemcem. Žadatelem a následně příjemcem dotace je zdravotnické zařízení (nikoliv rezident).

    Jak funguje systém rezidenčních míst?

    1. Žádost akreditovaného zdravotnického zařízení o dotaci (do 15.3. daného roku)
    Zaměstnavatel, který má zájem o získání dotace pro financování specializačního vzdělávání rezidentů, podá žádost MZČR.

    2. Přidělení rezidenčních míst (do 30.6. daného roku)
    Pokud žádost zaměstnavatele splní všechny požadavky, MZČR přidělí zaměstnavateli jedno nebo více rezidenčních míst.

    3. Výběrové řízení (nejpozději do 30.9. daného roku)
    Na rezidenční místa se vypisuje výběrové řízení. Zájemci o rezidenční místa se musí přihlásit do tohoto řízení, na základě kterého zaměstnavatelé vybírají rezidenty.

    4. Dotace na vzdělávání
    Zaměstnavatelé získávají státní dotaci na financování vzdělávání vybraných rezidentů. Dotace může být přidělena buď na celou dobu vzdělávání nebo pouze na základní kmen.

     

     

    ✍️ Jak se přihlásit na rezidenční místo?

    Seznam úspěšných žadatelů (zdravotnických zařízení), kterým bylo RM přiděleno, najdete na webu MZ ČR.

    Musíte se přihlásit do výběrového řízení vyhlášeného úspěšným žadatelem o RM.

     

    Důležité dokumenty a termíny k rezidenčním místům:

    Existují dva důležité dokumenty k rezidenčním místům:

    1.) Zákon č. 95/2004 Sb. – Financování specializačního vzdělávání §21a
    Definuje všechny základní vztahy mezi jednotlivými subjekty.

    2.) Metodika dotačního řízení
    Do 31. prosince každého roku MZČR vydává Metodiku dotačního řízení pro následující rok, která obsahuje všechny potřebné informace pro zájemce o dotace.

    Pokud se chcete o RM dozvědět více, doporučujeme naši přednášku (cca 26 minut):

    Další články a videa spolku Mladí lékaři na téma specializační vzdělávání:

    Specializační vzdělávání lékařů

    Specializační vzdělávání lékařů

    01. června 2017 | ,

    Úspěšným ukončením studia na lékařské fakultě získává lékař takzvanou odbornou způsobilost k výkonu lékařského povolání. To je však pouze první stupínek na pomyslném žebříčku. Cílem většiny lékařů zpravidla získání tzv. specializované způsobilosti, kterou lékař získá úspěšným složením atestační zkoušky a lékaři umožňuje samostatný výkon povolání bez odborného dohledu.

    Rezidenční místa

    Rezidenční místa

    02. března 2017 | ,

    Dalším dílem našeho Vademeca je představení systému rezidenčních míst. Ten zaznamenal v posledních letech na základě aktivit našeho sdružení mnohé změny a je nyní přístupný pro většinu absolventů – je tedy dobré vědět o jeho možnostech i limitech.