Průvodce specializačním vzděláváním

Specializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v akreditovaných zdravotnických zařízeních, podle příslušného vzdělávacího programu pro daný obor pod dohledem školitele. V průběhu specializačního vzdělávání musí lékař splnit požadovanou délku praxe, počet výkonů, stáží, kurzů a vše ověřit během kmenové zkoušky, a v závěru ještě atestační zkouškou.

Jelikož péče o zdraví je vysoce regulovanou oblastí, je i vzdělávání lékařů (v ČR nazývaný “specializační vzdělávání”) regulován zákonem (Zákon 95/2004 Sb.). Nad tímto zákonem pak stojí ještě Evropská směrnice (2005/36/ES: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací), která reguluje vzdělávání (nejen) lékařů v Evropské unii.

Zákon č. 95/2004 Sb. – zákon regulující specializační vzdělávání

Zákon č. 95/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta

V tomto zákoně hledejte odpovědi na ty nejzákladnější otázky ke specializačnímu vzdělávání.

Odborná způsobilost

Úspěšným absolvováním lékařské fakulty získává lékař takzvanou odbornou způsobilost k výkonu lékařského povolání. Může se zaměstnat na pozici lékaře, práci však nemůže vykonávat samostatně. Musí mít nad sebou odborný dozor, který vykonává přidělený školitel čili zkušenější lékař s atestací. Absolvent medicíny si například nemůže otevřít vlastní ambulanci, k tomu potřebuje nejprve získat atestaci.

Specializovaná způsobilost

Absolvováním specializačního vzdělávání získává lékař takzvanou specializovanou způsobilost. Jenom lékař se specializovanou způsobilostí může svou práci vykonávat zcela samostatně. Pro získání specializované způsobilosti je potřeba absolvovat dvě části specializačního vzdělávání – základní kmen a vlastní specializovaný výcvik zakončený atestací.

Prvním krokem k získání atestace je zápis do vybraného oboru specializačního vzdělávání. Podle zákona 95/2004 Sb. existují tzv. pověřené organizace, které jsou zmocněné Ministerstvem zdravotnicví k organizování celého procesu specializačního vzdělávání. Takových institucí je v ČR celkem devět.

Jedná se o osm lékařských fakult, přičemž každá z nich má zřízené svoje oddělení specializačního vzdělávání a proděkana pro specializační vzdělávání, který agendu na dané fakultě řídí. Devátou pověřenou institucí je Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který organizuje vzdělávání v oboru všeobecné praktické lékařství (a pak obory nástavbových specializací, které je možné získat teprve po atestaci).

❗ Pro zařazení do oboru je nezbytné podat žádost o zařazení do specializačního vzdělávání. Tento krok je zcela nezávislý na zápisu do ČLK a můžete ho učinit kdykoliv po skončení vysoké školy.

✍️ Podání žádosti

Žádost se podává elektronicky přes portál Evidence zdravotnických pracovníků (EZP) a následně musíte vytisknutou žádost spolu s úředně ověřenou kopií diplomu a s kopií dodatku k diplomu zaslat nebo osobně doručit na oddělení specializačního vzdělávání lékařské fakulty dle vaší volby.

Kontakty na oddělení specializačního vzdělávání

• 1. lékařská fakulta UK
• 2. lékařská fakulta UK
• 3. lékařská fakulta UK
• Lékařská fakulta v Plzni
• Lékařská fakulta v Hradci Králové
• Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
• Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
• Lékařská fakulta Ostravská univerzita

Specializační vzdělávání je rozděleno do dvou částí – základní kmen a vlastní specializovaný výcvik.

Základních kmenů je 19.  Vzdělávání v základním kmeni trvá 30 měsíců a je ukončeno kmenovou zkouškou.

Po absolvování kmene následuje vlastní specializovaný výcvik, který je ukončen atestační zkouškou.  Celkově trvá vzdělávání 3 až 6 let (záleží od oboru, nejkratší je pro všeobecné praktické lékařství). Zákon stanovuje 43 základních oborů pro lékaře.

Obory specializačního vzdělávání lékařů jsou definovány zákonem 95/2004 Sb. v příloze 1.

Vzdělávací programy stanoví požadavky na specializační výcvik – minimální dobu specializačního vzdělávání, rozsah a obsah povinné a doporučené praxe ve vlastním oboru a doplňkových oborech, požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a výkony a předpoklady pro vykonání atestační zkoušky a její části.

Katalog vzdělávacích programů na stránkách IPVZ

MZČR – Vzdělávací programy

Výběr vzdělávacího programu (podle roku vydání) je závislý na datu zařazení do oboru.

Každý zahájí plnění specializační přípravy podle příslušného vzdělávacího programu, který je aktuální v době zařazení do oboru (datum zařazení je uvedeno v indexu/průkazu odbornosti).

 V případě novelizace (vydání novější verze) vzdělávacího programu lze přestoupit (bez povinnosti tuto změnu někde nahlašovat) a plnit si podmínky podle nového vzdělávacího programu. Nikdy si však nelze zvolit vzdělávací program, který předcházel datu zařazení do oboru.

Jak se specializační vzdělávání eviduje?

 Po zařazení do oboru (na lékařské fakultě či IPVZ) dostanete tzv. Průkaz odbornosti.

Průkaz odbornosti zaznamenává všechny důležité milníky a akce během vašeho specializačního vzdělávání. Na fakultě v něm udělají zápis o zařazení do oboru. Váš školitel v něm dělá zápisy (podepisuje záznamy) o absolvované praxi, povinných stážích a povinných kurzech. Předseda zkušební komise v něm udělá zápis o složení kmenové a atestační zkoušky.

Důležitý tip pro vás – vyplňujte průkaz odbornosti průběžně!

Nikdy nenechávejte jeho vyplnění až na dobu těsně před zkouškou. Významně si tím ulehčíte život a předejdete mnoha problémům.

Specializační vzdělávání lékařů zahrnuje řadu povinných a dobrovolných kurzů a stáží – některé společné pro všechny specializace, jiné specifické pro vybraný obor.

Přínos některých kurzů byl dlouhodobě předmětem diskusí, což se nakonec promítlo do nedávné novely vyhlášky, jejímž cílem je udělat proces vzdělávání efektivnější a flexibilnější.

Co se změnilo novelou vyhlášky od ledna 2025?

Od 1. ledna 2025 již není povinné absolvovat tzv. základní (průřezové) kurzy společné pro všechny kmeny. Jejich absolvování je nyní dobrovolné.

Jedná se o 4 kurzy:

• Lékařská první pomoc
• Prevence škodlivého užívání návykových látek a léčba závislostí
• Radiační ochrana
• Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace

Které kurzy zůstávají povinné?

Nadále zůstávají povinné specializované kurzy, které jsou předepsané pro konkrétní kmen nebo atestační obor.

Každý kmen má samostatný kurz, který je nutné splnit:

• Základy AIM
• Základy dermatovenerologie
• Základy gynekologie a porodnictví
• Základy hygieny a epidemiologie
• Základy chirurgie
• a tak dále

Další kurzy kromě základního kurzu, které je třeba splnit do kmenové zkoušky se liší dle oboru – seznam najdete zde. 

Po kmenové zkoušce – předatestační kurzy 

Obdobně existují specificky pro každý obor povinné předatestační kurzy (testy), které je nutné splnit před zápisem k atestaci. Seznam dalších kurzů během vlastního specializačního vzdělávání najdete zde.  Některé kurzy jsou dobrovolné.

Přihlašování probíhá přes portály lékařských fakult. Kurzy mohou být o něco dražší a mají omezenou platnost, kterou je důležité si pohlídat.

❗ Všechny povinné kurzy musí být absolvovány před zasláním přihlášky k atestační zkoušce.

Od 1. ledna 2025 již také neplatí povinnost absolvovat celých 6 měsíců na stážích, které byly dosud závazné pro všechny základní kmeny – tedy 2 měsíce v anesteziologii a intenzivní medicíně, 2 měsíce v chirurgii a 2 měsíce ve vnitřním lékařství.

Nově je možné – po dohodě se zaměstnavatelem – přesunout až 2 měsíce z každé této stáže do odborné praxe, která je relevantní pro daný kmen nebo budoucí specializaci. Celkem tak lze flexibilně využít až 6 měsíců z původních stáží a tedy úplně se stážím v jiném oboru vyhnout.

Cílem této změny je umožnit lékařům pracovat více času ve svém kmenovém nebo specializačním oboru a přizpůsobit průběh vzdělávání konkrétním potřebám klinické praxe. Výjimku tvoří např. pediatrie, kde lze takto přesunout maximálně 4 měsíce.

Stáže si vždy s předstihem domluvte s vaším nadřízeným. Lze je absolvovat pouze v akreditovaném zdravotnickém zařízení, které poskytuje lůžkovou zdravotní péči. 

Podrobný popis stáží a kurzů pro jednotlivé specializace najdete zde: Věstník MZ 2015 

Aktualizované vlastní specializační vzdělávání některých oborů najdete v novějším Věstníku z roku 2018

Akreditace zdravotnických zařízení

S pojmem akreditace se ve zdravotnictví potkáte minimálně dvakrát. Jde přitom o dvě zcela rozdílné akreditace.

V obecném smyslu slova je akreditace proces ověřování, zda zdravotnické zařízení splňuje určité standardy. V prvním případě jde o standardy pro vedení specializačního vzdělávání. V druhém případě jde o standardy pro poskytování zdravotní péče.

Proč je důležitá akreditace zdravotnického zařízení?

Zdravotnické zařízení je zajímavé pro absolventy medicíny pouze pokud má akreditaci na specializační vzdělávání. Díky tomu pak lze v takovém zařízení nabrat potřebnou praxi pro zisk atestace. Pokud pracujete na neakreditovaném pracovišti, nelze započítat praxi z takového zařízení k atestaci.

Důležitý tip pro vás

Při výběru budoucího zaměstnavatele je nutné si pohlídat, aby byl akreditován pro váš obor. Pouze akreditovaná zdravotnická zařízení mohou zabezpečovat specializační vzdělávání lékařů.

Ověřit, že je zdravotnické zařízení akreditované pro váš vybraný obor, lze na stránkách MZ ČR.

Akreditace na specializační vzdělávání

Akreditace – MZ ČR

Proces akreditace MZČR je realizován podle Zákona 95/2004 Sb., část pátá – Akreditace.

Zdravotnické zařízení musí požádat MZ ČR o akreditaci na příslušný obor specializačního vzdělávání, a potom doložit, že splňuje podmínky podle zákona a vzdělávacího programu pro daný obor (typicky určitý počet lékařů s atestací na definovaný minimální úvazek, tak aby bylo zaručeno, že na lékaře ve výcviku má kdo dohlížet).

Proces akreditace je veden akreditačními komisemi zřízenými ministerstvem zdravotnictví. Tyto komise vydají následně rozhodnutí o přidělení akreditace.

Více o akreditaci MZČR

Přihláška ke kmenové zkoušce se zasílá přes portál EZP ministerstva zdravotnictví.

Po úspěšné kmenové zkoušce se lékaři zvyšují jeho kompetence a pokud je odměňován na základě platové tabulky, posouvá se do 13. platové třídy.

Lékař “s kmenem” už pracuje pouze pod dohledem atestovaného lékaře.

Od 1.8.2024 vstupuje v účinnost novela Zákoníku práce, která přiřkne každému lékaři 5 dnů studijního volna s náhradou mzdy/platu při přípravě na kmenovou zkoušku.

Portál EZP: PŘIHLÁŠKA ke kmenové zkoušce

Složení zkušebních komisí, okruhy a termíny zkoušek

Více o platových třídách

Přihláška k atestační zkoušce se zasílá rovněž přes portál EZP ministerstva zdravotnictví. Po atestaci se lékař posouvá v platové tabulce do 14. platové třídy a pracovat už může samostatně.

Od 1.8.2024 vstupuje v účinnost novela Zákoníku práce, která přiřkne každému lékaři 10 dnů studijního volna s náhradou mzdy/platu při přípravě na atestační zkoušku.

Portál EZP: PŘIHLÁŠKA k atestační zkoušce

Složení atestačních komisí, okruhy a termíny zkoušek

Co jsou rezidenční místa?

Rezidenční místa jsou speciálně vytvořené školící pozice dotované ze státního rozpočtu. Systém rezidenčních míst administruje Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZ ČR). Rezidenční místa byla zřízena za účelem řešení nedostatku lékařů v určitých oborech. MZ ČR každý rok rozhoduje na které obory rezidenční místa vypíše, v jakém počtu míst a s jakou výši dotace.

Kdo a jak financuje rezidenční místa?

MZČR poskytuje finanční příspěvek zaměstnavatelům (akreditovaným zdravotnickým zařízením), kteří byli úspěšnými žadateli o rezidenční místa. Příjemci dotace (zdravotnická zařízení) jsou povinni zabezpečit specializační vzdělávání pro své zaměstnance-školence přesně podle závazně schváleného harmonogramu.

Rezidenční místa 2025 (MZČR)

Jak funguje systém rezidenčních míst?

Rezidenční místa jsou poskytována bez jakýchkoli závazků pro uchazeče. Školenec nikdy žádnou dotaci z rezidenčního místa nevrací, protože není jejím příjemcem. Žadatelem a následně příjemcem dotace je zdravotnické zařízení (nikoliv rezident).

Jaký je postup? 

1. Žádost akreditovaného zdravotnického zařízení o dotaci (do 15.3. daného roku)

Zaměstnavatel, který má zájem o získání dotace pro financování specializačního vzdělávání rezidentů, podá žádost MZČR.

2. Přidělení rezidenčních míst (do 30.6. daného roku)

Pokud žádost zaměstnavatele splní všechny požadavky, MZČR přidělí zaměstnavateli jedno nebo více rezidenčních míst.

3. Výběrové řízení (nejpozději do 30.9. daného roku)

Na rezidenční místa se vypisuje výběrové řízení. Zájemci o rezidenční místa se musí přihlásit do tohoto řízení, na základě kterého zaměstnavatelé vybírají rezidenty.

4. Dotace na vzdělávání

Zaměstnavatelé získávají státní dotaci na financování vzdělávání vybraných rezidentů. Dotace může být přidělena buď na celou dobu vzdělávání nebo pouze na základní kmen.