Tisková zpráva
4.3.2024 v Praze, Spolek Mladí lékaři
V současné době se otázka slaďování práce ve zdravotnictví s rodičovstvím stává čím dál více diskutovaným tématem. Průzkum Rodičovství v medicíně Spolku Mladí lékaři s účastí 3 401 lékařek a lékařů zjišťoval jejich potřeby a preference v povolání související s péčí o malé děti. Výsledky popisují klíčové výzvy spojené se slaďováním péče o rodinu s profesí. Zároveň upozorňují na dosud podceňovanou roli a skrytý potenciál podpory rodičů na pracovišti v personální stabilizaci zdravotnictví.
Výsledky průzkumu naznačují, že slaďování profesní dráhy a rodičovství nejvíce ovlivňuje profesní volby toho rodiče z páru, který zajišťuje většinu úkonů a rozhodnutí spojených s péčí o děti v domácnosti, tzv. primárního pečovatele. V našich sociokulturních podmínkách asi není překvapivé, že podle analýzy průzkumu byla až na výjimky primárním pečovatelem žena (ženy byly mezi respondenty zastoupeny ve větší míře než v populaci českých lékařů dle oficiálních statistik). V postupující feminizaci medicíny dostávají každopádně nasbíraná data nový rozměr.
Téměř polovina všech respondentů například uvedla, že případné rodičovství brali v potaz při výběru své lékařské specializace. Rodiče v roli primárních pečovatelů přitom jako svou pracovní náplň nejčastěji označují práci v ambulanci, zatímco ostatní rodiče a bezdětní pracují převážně na lůžkových odděleních a častěji například zmiňují také operačních sály. Co do typu smlouvy se zaměstnavatelem průzkum ukazuje jasný posun k částečným úvazkům s nástupem na rodičovskou dovolenou. Částečné úvazky se ale jeví jako optimální volba pro rodiče intenzivně pečující o děti i dlouho po skončení rodičovské dovolené. A konečně, v současné době tolik aktuální pohotovostní služby považuje většina respondentů za obtížně slučitelné, až neslučitelné s rodinným životem. Ženy preferují spíše dvousměnný provoz, zatímco muži dosavadní osmihodinovou pracovní dobu s délkou pohotovostní služby 24 hodin.
Průzkum dále zjišťoval, jaké zaměstnanecké benefity (nebo lépe řečeno prorodinná opatření na pracovišti) považují lékařky a lékaři za přínosné pro slaďování svého povolání s rodičovstvím. Nejčastější odpovědí byl zkrácený pracovní úvazek (77 %), zařízení péče pro děti do 3 let věku v areálu nebo jeho blízkosti (67 %) a flexibilní pracovní doba (66 %). Podle dat průzkumu necelá polovina respondentů zvažuje změnu zaměstnavatele v souvislosti s rodičovstvím. Z dat je zároveň zřejmé, že lékaři a lékařky, kteří plánují změnu, mají benefitů dostupných méně než ti, kteří změnu neplánují. Za zmínku jistě stojí také umožnění a podpora plnění odborně, časově, finančně a organizačně náročných podmínek specializačního vzdělávání (a snaha o jejich racionalizaci). Tento aspekt se v žebříčku priorit všech respondentů umístil v těsném závěsu za výše uvedenými a jeho naléhavost vyplývá také z komentářů respondentů k dotazníku.
Výsledky průzkumu apelují na nutnost změn v organizačních strukturách a pracovní kultuře, které usnadní slaďování profesního a rodinného života, a mohou tak přispět k efektivitě a stabilitě zdravotnického personálu. Zároveň je ale vhodné vnímat je jako příležitost k inovacím v náborové strategii. Zdravotnická zařízení, která upraví pracovní podmínky pro lékařky a lékaře s cílem usnadnit jim skloubení profesního a rodinného života, mohou sehrát klíčovou roli v nastartování pozitivních změn. Důležitý impulz pro změnu poskytnou i lékařky a lékaři tím, že budou ke slaďování přistupovat aktivně: otevřeně se zajímat o prorodinnou politiku zdravotnických pracovišť a cíleně vybírat taková, která nabízí flexibilní a moderní přístupy k práci.
Celkem 15 % českých lékařek a lékařů uvažuje, že v souvislosti s rodičovstvím opustí povolání lékaře. Současně 27 % z toho samého důvodu uvažuje o změně specializace. Je tedy potřeba věnovat se tématu slaďování rodičovství s kariérou v medicíně? Data získaná průzkumem Rodičovství v medicíně mluví jasně – pokud chceme přistupovat zodpovědně a komplexně k personální stabilizaci zdravotnictví, odpověď je ano.