Radši bychom přijali doktora bez oka a bez ruky než doktorku, jenom rodíme, bereme si dovolenou na pečení cukroví… když jsem nevěděla odpověď na otázku týkající se anatomie ženského pohlavního systému, tak jsem se měla laskavě podívat, co tam dole mám… apod. většinou takové poznámky na chirurgii.

Primář řekl, že kdyby se na mé místo hlásil chlap, tak vezme spíše jeho.

Věčné poznámky typu: „na ženskou jste docela chytrá“; „ženská se má starat, a ne studovat“ a věčné automatické oslovování, „sestři“ a spolužáky kluky „pane doktore“.

Známý byl na pohovoru v nejmenované nemocnici. Konkrétně na interní oddělení. Tam mu řekli, že v nejbližších dnech dostane email, jestli byl vybrán do druhého kola přijímacího řízení. Známý se zeptal, za jak dlouho ho má očekávat, protože má domluvené i další pohovory, tak aby věděl, jestli si má dělat naděje nebo ne. Bylo mu řečeno, že do druhého kola pravděpodobně postoupí, protože není žena a ty automaticky vyřazují po prvním pohovoru.

Na všechny pozice jsou preferováni muži bez ohledu na jejich schopnosti nebo dosazenou odbornost.

Komentáře stran plodnosti a nepraktičnosti vzhledem k tomu, že ženy jsou těhotné, tudíž nesetrvají dlouhodobě v zaměstnání.

Přímo z nemocnice konkrétní zkušenost já osobně nemám, ale setkala jsem se na zkoušce i na přednášce s vyučujícími (profesory – tedy i z půlky s lékaři z nemocnic), že pro ženy medicína není vhodná, že na to nejsme dost psychicky odolné či tak šikovné nebo tak schopné a zručné. Nebo dále, že by se měli přijímat studenti rovnocenně podle pohlaví půl na půl (možná ještě lépe víc mužů), že žen je mnoho a nejsou tak dobré ve svých oborech jako muži, protože se musí starat o děti apod. Přitom muži mají stejnou šanci hlásit se na medicínu jako ženy. Tato úvaha od pana profesora mne zastihla na jedné z prvních přednášek v prvním ročníku a dosud nad tím musím přemýšlet…

Na přijímacím pohovoru dotaz, zda jsem těhotná, velmi brzy cca za 2 měsíce za jak dlouho budu.