Dne 26. září jsme se za spolek Mladí lékaři ve složení Albert Štěrba a Matěj Višna zúčastnili jednání v Poslanecké sněmovně o odměňování zdravotníků. U jednoho stolu seděli zástupci ministerstva zdravotnictví včetně ministra Vlastimila Válka, České lékařské komory, Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, Sekce mladých lékařů ČLK a představitelé nemocnic.
Na programu byla diskuse nad různými modely odměňování ve zdravotnictví, jedním prosazovaným komorou a odbory (vycházejícím z Hegerova memoranda z roku 2011 a z dohody z konce minulého roku, jímž se ukončil protest Lékaři jsou jenom lidi a jehož hlavním rysem je skokové navýšení platu/mzdy po kmeni a atestaci ve výši 1,5-3násobku průměrné české mzdy), a druhým prezentovaným ministerstvem, jehož ústředním znakem je pozvolný nárůst v odměňování s přibývajícími roky praxe (rovněž valorizačně navázaného na průměrnou mzdu, ale s nižšími koeficienty). Protože se zdálo, že jednání uvízla na mrtvém bodě, byl v závěru schůze navrhnut ještě třetí, do jisté kompromisní model, k němuž se ministerstvo zavázalo ministerstvo vypracovat nákladovou analýzu do příští schůze, která se uskuteční 15. října.
Za náš spolek jsme zdůraznili zcela zásadní důležitost toho, aby jakýkoliv nakonec (snad) dohodnutý model odměňování zajistil adekvátní odměňování nejen mladých lékařek a lékařů, ale také v sobě zahrnoval dostatečně výrazný nárůst platu/mzdy po atestaci, tak aby bylo pro lékaře/lékařky motivační k tomu zůstat pracovat v nemocnicích a neodcházet ve velkých počtech do soukromé ambulantní sféry. Zároveň by tento nárůst v odměňování měl dosáhnout svého relativního vrcholu v době, kdy je lékař/lékařka nejvíce produktivní, ne až po mnoha desítkách let v závěru kariéry těsně před důchodem (jak bylo patrné z dosavadního modelu předloženým ministerstvem).
Dále jsme zmínili (a to na těchto jednáních zaznělo vůbec poprvé!) potřebu začít nově odměňovat i školitele, což vnímáme jako nezbytnou (nikoli jedinou) podmínku toho, aby specializační vzdělávání doznalo tolik potřebných změn a zvýšila se jeho kvalita. V souvislosti s tím je nutné na paralelních jednáních společně s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a dalšími zainteresovanými stranami roli školitele řádně definovat, tak aby nebyla tato pozice pouze virtuální, jak tomu dnes mnohdy a mnohde bývá. Právě k tomu se dnes dle našeho názoru otevírá v souvislosti s debatou o odměňování ve zdravotnictví a prací na digitalizaci agendy předatestačního vzdělávání (systém tzv. Administrátora vyvíjený pod dohledem IPVZ) naprosto jedinečné okno příležitosti.
S ohledem na stále probíhající jednání si vás dovolujeme prozatím informovat takto obecně. Na základě vývoje dalších událostí budeme postupně přidávat podrobnosti.
Děkujeme za vaši přízeň.
