Albert Štěrba
Na začátku ředitel ÚZIS Ladislav Dušek představil vyhlídky na personální pokrytí některých zdravotnických profesí, např. radiologických asistentů nebo všeobecných sester, u nichž je nutné co nejdříve začít navyšovat kapacity ve vzdělávání, tak aby se v průběhu let dosáhlo vic než 20 tisíc nových absolventek a absolventů. Na tom je politická shoda.
Ta naopak chybí v debatě k zajištění dostatečného množství zubařů, kde pozorujeme jejich úbytek, a to nikoli vysvětlitelný pouhým postupným odcházením z veřejného zdravotního pojištění do soukromé sféry.
Dalším bodem prezentace byl počet zůstavších absolventů všeobecného lékařství s českým občanstvím v Česku, jichž je 91 %. Slovenských absolventů českých lékařských fakult zůstává ve veřejném zdravotním pojištění u nás kolem 60 %. Podobná čísla platí i pro ošetřovatelské profese.
Poté v rámci diskuse promluvil ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, který vyjádřil podezření, že úspěšnost studia v medicíně je nižší než prof. Duškem deklarovaných 50-70 %. Dle ředitele ÚZIS ale čísla sedí; nicméně problém vidí jinde, a to u praktických sester. Těch úspěšně studia dokončí jen 50 %, z nichž pouze polovina pracuje ve veřejném zdravotnictví.
V další části schůze prof. Dušek hovořil o navyšování úhrad za zdravotní péči pomocí paušálního systému DRG, kdy se jeho podíl na proplácení péče za pojištěnce letos pohybuje kolem 18 %.
V rámci diskuse pak padl dotaz od zástupce spolku Mladí lékaři Alberta Štěrby, zdali máme data, jestli se daný systém DRG systém propisuje i do větší efektivity ve zdravotnictví. Dle prof. Duška to nelze takto říct, jelikož DRG systém slouží hlavně ke sjednocení vykazování péče napříč poskytovateli v systému. Ovšem co v posledních letech pozorujeme, je jasný trend zkracování délky hospitalizací, zejména u dětí, aniž by došlo k růstu počtu komplikací či mortality. Tím ale vyvstává potenciální nutnost zdravotní péči s takto rostoucí produktivitou do budoucna více centralizovat.
Závěrem byla Janou Hlaváčovou z ministerstva zdravotnictví představena strategie EU Zdraví 2030, v níž hraje řešení personální krize ve zdravotnictví klíčovou roli. Na ni navázala Olga Laaksonen a Luděk Šídlo ohledně projektu HEROES Joint Action, jehož smyslem je vybudovat v jednotlivých státech administrativní kapacity pro komplexní personální plánování ve zdravotnictví.