Uniká až drtivá většina pacientů. Včasný záchyt bolestivé Scheuermannovy  choroby a skoliózy podpoří kampaň 

Morbus Scheuermann a idiopatická skolióza jsou nejčastější vady páteře u školních dětí. Morbus  Scheuermann je dle aktuální literatury (Kolář nebo Dungl) včas diagnostikován málokdy či vzácně. U  idiopatické skoliózy je situace příznivější, přesto může docházet v diagnosticko-léčebném procesu k obtížím. Příčinou je soubor faktorů. Jen včasnou intenzivní a specializovanou rehabilitací, příp. korzetoterapií, lze však minimalizovat potenciální následky – chronickou bolest anebo tělesnou dysmorfii.

Rychlou pomůckou k podezření na vadu páteře u dětského pacienta je platnost alespoň jednoho z následujících tvrzení: nedokáže se  po vyzvání narovnat; stěžuje si na diskomfort či bolesti zad při vadném držení těla; má v rodině blízkého  příbuzného se suspektní vadou páteře. Klíčem ke změně situace je objasnění mýtů o bezbolestnosti a  neléčitelnosti vad páteře; důkladná kontrola při pediatrických, ortopedických a rehabilitačních vyšetřeních; a  zavedení kontrolního mechanismu (ortopedický, genetický nebo rentgenový screening).

O změnu se snaží  česko-slovenská osvětová kampaň v rámci vysokoškolské práce, kterou spolu s dobrovolníky uskutečňuje  pacient s Morbus Scheuermann, Tadeáš Řáha. Projekt probíhá pod záštitou Scheuermann’s Disease Fund, s podporou IKSŽ FSV UK a organizace Mladí lékaři. Více informací lze nalézt na https://scheuermannova-choroba.cz/

 

Proč je důležité testovat každého dětského pacienta na vady páteře?

> pediatrie, ortopedie, rehabilitační lékařství, neurologie

 
Důkladné testování všech dětských pacientů na Scheuermannovu kyfózu a idiopatickou skoliózu, zejména mezi 8 až 16 lety věku, a následná intenzivní specializovaná rehabilitační léčba – metoda dle Schrothové, SM Systém, DNS, Brunkow, Brügger, Klappovo lezení nebo zahraniční F.E.D. (popř. korzetoterapie), mohou vést k minimalizaci celoživotních chronických bolestí. Strukturální vady páteře postihují 1 z 10 pacientů.
 
Je důležité mít na paměti, že se mohou projevovat i nevýrazně, a skrýt se za obyčejné vadné držení těla. Kromě Adamsova testu a hyperextenčního (reklinačního) testu si lze vypomoci i 2 dalšími diagnostickými otázkami. Jedna z nich stačí pro zvýšené podezření na vadu páteře.
 
–  Má pacient opakované bolesti nebo diskomfort v zádech? (bolestivé vadné držení těla téměř vždy signalizuje strukturální vadu)
–  Je u blízkého příbuzného podezření, že by mohl trpět vadou páteře? (vady páteře mají významnou genetickou komponentu)