Struktura australského zdravotního systému je vcelku podobná britskému systému, s tím rozdílem, že se tu k vám chovají daleko lépe a systém není pod tak velkým tlakem.

Popisuji zde vlastní zkušenosti, které jsem získal na Sunshine Coast, což je kraj v australském státě Queensland.

Zkušenosti předkládám pohledem lékaře, který je na úrovni druhého platové stupně, což je v Austrálii označeno jako PGY2 – Post Graduate Year 2.

1. Náborový proces

Po dokončení jednoho roku ve Velké Británii v National Health Service (NHS) jsem poslal e-mail s životopisem přímo na náborové oddělení nemocnice s dotazem, zda mají volné pozice. Odpověděli mi, že mají, a poslali e-mail mým referenčním osobám. Potom co dostali odpovědi, začali jsme takzvaný „pre-employment screening“. Měl jsem dodat:

kopie 3 identifikačních dokladů
doklad o zaměstnání v NHS (alespoň rok) a absolvování tzv. Plab zkoušky
výpis z rejstříku trestů
doklad o očkování
kopie lékařského diplomu včetně překladu do angličtiny
čestné prohlášení, že moje lékařská registrace nemá žádné omezení

Po odeslání těchto náležitostí mi nabídli práci. Řekli mi, že díky mé zkušenosti z NHS nemusím dělat pohovor.

Zaměstnavatel mi pomohl se zajištěním registrace v Austrálii. Vedle výše uvedených dokumentů jsem musel navíc komoře poskytnout výsledek zkoušky z angličtiny, osvědčení o dobré pověsti z lékařské komory, mezinárodní výpis z rejstříku trestů a potvrzení o splnění předstátnicové praxe v 6. ročníku studia na 3.LF. Šlo o poměrně náročný proces, protože řada dokumentů musela mít notářské ověření a překlad diplomu musel být proveden specifickým překladatelem. Veškeré výlohy byly na mně.

Naštěstí jsem nemusel řešit vízum, protože jsem Australan. Vím ale, že zaměstnavatelé pomáhají i s tímto, stačí mít nabídku práce a pak máte nárok na vízum. Je tady spousta takzvaných IMGů (International Medical Graduates).

Celý proces trval dva měsíce (od odeslání prvního e-mailu až po obdržení smlouvy). Vyžadovalo to hodně papírování a financí, ale jsem rád, že to mám za sebou.

2. Výběr oborů do konce roku

Podle smlouvy jsem začínal v září, proto jsem si musel vybrat dva termíny, abych měl rozvrh do konce roku jako ostatní. V Queenslandu lékaři, kteří nejsou v tréninku, mají celkem 5 koleček ročně (4 x 10 týdnů a 1 x 12 týdnů). Nabídli mi výběr z následujícího:

Všeobecná interna
Emergency Medicine
Ward-Call
Geriatrie
Ortopedie

Ward-Call představuje práci pouze mimo standardní hodiny, což znamená hlavně večerní a noční hodiny, ale někdy i odpoledne. Bezpochyby je to nejméně populární volba. Vlastně nic z výše uvedeného není populární. IMG, který začíná uprostřed roku, to ale musí očekávat, především v překrásné lokalitě jako Sunshine Coast. Ortopedické oddělení zde má špatnou pověst, co se týče uznávání neplánovaného přesčasu, a proto bylo v seznamu.

3. Sunshine Coast Hospital & Health Service

Můj zaměstnavatel (Sunshine Coast Hospital & Health Service) má šest nemocnic, níže uvádím počet lůžek:

Birtinya – 718
Nambour – 220
Noosa – 92 (státní i soukromá)
Gympie – 89
Caloundra – 35
Maleny – 25

Birtinya / Noosa / Caloundra jsou překrásné lokality u moře. Maleny je rovněž krásné, Gympie a Nambour už tak populární nejsou. Gympie je považovaná za regionální lokalitu, a díky tomu tam mají lékaři ubytování zdarma.

4. Cesta do Austrálie a nástup do práce

Zaměstnavatel mi zaplatil:

letenky z Londýna do Brisbane (prémiová ekonomická třída včetně 112 kg odbavených zavazadel)
autobus z Brisbane na Sunshine Coast
ubytování na tři týdny na Sunshine Coast

Jedná se o standardní nabídku pro IMGy do Queensland. Pokud máte děti anebo partnera(ku), platí i za ně. Když lékař podá výpověď před dokončením jednoho roku, musí vrátit poměrnou částku.

Tady je video z ubytování: https://youtu.be/9L62_cpiUWs

První den v práci jsem se díval na záznamy z přednášek. Nebylo to příliš užitečné, ale musel jsem to absolvovat kvůli legislativním požadavkům. Šlo například o špatné chování v práci a úvod do různých systémů. Druhý a třetí den jsem měl trénink počítačových systémů, což bylo užitečné a praktické.

5. Zkušenosti z každého kolečka

5.1 REHABILITACE

Byl jsem v Gympie na rehabilitaci (z právních důvodů byla v papírech uvedena všeobecná interna). Na tomto oddělení jsem měl na starost pacienty z rehabilitace, po mrtvici a z oboru paliativní péče. Průměrně jsem měl od čtyř do šesti pacientů, ale někdy dva až osm. Byl jsem na oddělení jediný lékař. Rehabilitační konzultantka pracovala hlavně v Birtinya a čas od času byla v Gympie. Pokud jsem chtěl pomoc z oblasti paliativní péče nebo když šlo o mrtvici, používal jsem tohoto konzultanta přes tzv. telehealth. O patro výš byli konzultanti z všeobecné interny, které jsem rovněž mohl požádat o radu.

Jednou týdně jsem měl hodinu výuky, kterou organizoval všeobecný interní tým. Farmaceutická firma nám koupila oběd, měli jsme obvykle mexické jídlo, suši, pizzu a sendviče.

Pracoval jsem hlavně ve všedních dnech, a to od 08:00 do 16:06. O víkendech jsem pracoval výjimečně a neměl jsem žádné noční služby.

Toto kolečko pro mě nebylo moc užitečné, zejména proto, že pacienti byli poměrně zdraví a nebylo tam moc zkušenějších lékařů.

5.2 EMERGENCY MEDICINE – GYMPIE

V Gympie jsem byl také na Emergency Medicine. Toto kolečko mělo konkrétní rozvrh – osm dnů v práci a pak šest dnů volno. Probíhalo následujícím způsobem:

První den: výuka 9:00–15:30. Konzultant nás učil a na konci dne se přidaly zdravotní sestry a měli jsme spolu simulaci. Během oběda se přidala výuka interny.

Druhý až osmý den – byly tři možné směny:

Denní: 07:30–18:00
Večerní: 12:30–23:00
Noční: 22:30–08:30

Během těch sedmi dnů budete mít stejné směny. Například jen denní směny, pak máte šest dnů volno, a další cyklus budete mít jen večerní směny a pak šest dnů volno a pak noční směny, a tak dál.

Devátý až čtrnáctý den – volno. Můžete cestovat, odpočívat nebo dělat dobrovolné přesčasy.

Oblíbená směna pro mě byla denní, a to kvůli zkrácené provozní době:

Patologie: 06:00–17:00
Radiologie: 07:00–22:30

Mimo těchto hodin mohl být laborant nebo rentgenolog povolán zpět, pokud to situace vyžadovala. U patologie to bylo nejčastěji s nemocným dítětem nebo pro (údajné) hadí kousnutí. U radiologie se jednalo zejména o trauma. Máme k dispozici taky i-STAT a analyzátor krevního plynu, které jsme používali mimo výše uvedené hodiny. Nedávno jsem tam dělal jednu směnu (přesčas) a všiml jsem si, že patologii už prodloužili do 23:00.

Pondělí až čtvrtek byli na noční směny k dispozici jen dva mladí lékaři (PGY2 & PGY3). Konzultant spal v areálu nemocnice a mohl jsem mu zavolat pro radu nebo ho povolat zpět do práce. Pátek až neděli slouží i takzvaný registrar (PGY4+), takže ty směny byly mnohem příjemnější. Do konce roku by tam měl být registrar každou noc. I když na to mají peníze, nejsem si jistý, zda se podaří sehnat do Gympie dost registrarů z Emergency Medicine.

Ve srovnání s jinými oblastmi na Sunshine Coast představuje Gympie ze sociálně-ekonomického hlediska oblast s nižší úrovní. Je zde méně praktických lékařů, nemovitosti jsou levnější. To jsou faktory, které ovlivňují povahu případů na Emergency Medicine.

Jedna věc je na Gympie dobrá, a to víc příležitostí získat zkušenosti v resuscitační péči než ve větších nemocnicích.

5.3 GASTROENTEROLOGIE

Na gastroenterologii jsem pracoval výhradně v pracovní dny. Jeden týden jsem měl směnu 08:00–16:06 a druhý týden 10:00–18:06. Střídal jsem se s kolegyní. Důvodem takového nastavení bylo zabránit přesčasům. Podle mě to bylo docela efektivní, vznikl ale jiný problém. Ten, kdo začíná pozdě, musí na začátku provádět paracentézu, někdy až u tří pacientů. Než to dokončil, skončila i vizita, takže nevěděl, co se během ní stalo. Musel tedy dělat úkoly bez kontextu a nesetkal se s pacienty.

Když jsem byl na ranní směně, poměrně často jsem musel jít během vizity k počítači a dělat administrativní úkoly, např. recepty a zprávy o propuštění.

5.4 WARD-CALL

Praxe na tomto oddělení trvala pět týdnů. Měli jsme odpovědnost poskytnout podporu interním oddělením mimo standardní hodiny (tzn. mimo všední dny 8:00–16:06). Nosil jsem telefon a sestry buď volaly, nebo zadaly úkoly v počítačovém systému.

Směny byly následující:

14:30–22:30 (všední dny)
22:00–08:30 (všední dny)
12:00–22:30 (víkendy)
20:00–08:30 (víkendy)

Večerní směny byly dost náročné, hodně se toho totiž dělo mezi 17:00–20:00. Musel jsem se starat o pět oddělení (max. 155 pacientů). Pokud jsem potřeboval pomoc, mohl jsem volat registrarovi, který měl na starosti ty nemocnější pacienty.

Noční směny byly klidnější. Někdy byly taky nepřetržité, ale stejně zvladatelné. Někdy se v noci našel čas, kdy jsem pár hodin neměl co dělat.

5.5 EMERGENCY MEDICINE

Tentokrát jsem byl na Emergency Medicine v Birtinya. Směny byly následující:

Denní: 07:30–17:30
Večerní: 13:00–23:00
Noční: 22:00–08:00

Rozvrh byl náhodný. Nikdy jsem neměl víc než čtyři dny po sobě, a přitom nejdelší volno, co jsem měl, bylo taky čtyři dny po sobě. Měl jsem jen čtyři noční směny za celé kolečko. Tohle je opravdu málo.

Oddělení mělo pět částí:

1. Fast-track: Pacienti, kteří nejspíš nebudou potřebovat přijetí do nemocnice. Například jednoduché zlomeniny, tržné rány, virové infekce atd.

2. Acute: komplikovanější pacienti, kteří budou potřebovat víc vyšetřování.

3. Paediatrics: Tohle je jasné.

4. Short-stay: Nikdo nemá být v Acute nebo v fast-track víc než čtyři hodiny a na Emergency Medicine víc než 24 hodin. Pokud ale nepotřebuje být přijat na oddělení, může být zde. Klasický přiklad je starý člověk, který spadl, a už je pozdě, aby se vrátil domů. Ráno se na něj podívá fyzioterapeut a pak se nejspíš vrátí domů.

5. Resus: nejnemocnější pacienti. Tady se provádí intubace, synchronizované kardioverze a podávají se inotropika.

Pracoval jsem v každé časti kromě Resus. Tam pracuje jen konzultant, lékaři na úrovni registrar a mladí lékaři, kteří jsou v programu kritické péče.

Sunshine Coast je turistická destinace, ale zároveň populární místo na důchod. Je tady spousta domovů pro seniory. Během jedné směny na Acute jsem viděl jen staré osoby, které spadly.

5.6 PALIATIVNÍ PEČE

14 lůžek oddělení, které se nachází v Caloundra. Byl jsem zde jen tři týdny, protože mi vypršela smlouva.

Všední denní směna (08:00–18:00): Probíhá vizita. Byli jsme tříčlenný tým – konzultantka, registrar a mladý lékař. Ve čtvrtek byli konzultantka a registrar na klinice, byli jsme tedy dva mladí lékaři na vizitě.

Večerní směna (15:00–23:06): Lékař musí přijímat nové pacienty (max. tři během mých směn). Hodnotím to jako bezproblémové, protože pacient byl obvykle převezen z jiné nemocnice a už měl plán. Stejně jsem ale vždy volal on-call konzultantovi, abych s ním probral plán. Po 19:00 oddělení nepřijímalo pacienty, takže obvykle nebylo co dělat.

Noční směna (22:30–08:30): Rovněž hodnotím jako bezproblémové. Lékař může spát, dokud se nic neočekávaného nestane. Pokud potřebuje pomoc, může volat on-call konzultantovi. Na tom vždy trvali.

Ze všech termínů, které jsem měl jako lékař, byl tento úplně nejpohodlnější.

6. Výběrové řízení z rozvrhu

Lékaři, kteří nejsou v tréninkovém programu, musí jednou ročně absolvovat výběrové řízení. Personální oddělení všem těmto lékařům posílá dokument, který zahrnuje obsah kolečka a několik otázek. Lékař musí uvést svoje preference. Výběrová komise analyzuje odpovědi a volby a pak rozhodne, kde budou lékaři další rok pracovat.

Dostal jsem toto:

1. Relief / ward-call – Birtinya

2. Gastroenterologie – Birtinya

3. Emergency Medicine – Birtinya

4. Paliativní péče – Caloundra

5. Všeobecná interna – Gympie

Relief znamená, že lékaře můžou poslat kamkoliv. Lékař sice někdy může o něco požádat, ale nakonec rozhodne personální oddělení. Samozřejmě si musí vybrat něco, co není populární, jinak nemá šanci.

Pokud si někdo vybere interní možnost, docela často může dostat například:

1. Relief / medical ward-call

2. Interní specializace

3. Všeobecná interna

4. Emergency Medicine

Podobně pokud si někdo vybere chirurgickou možnost, vypadá to takto:

1. Relief / surgical ward-call

2. Chirurgická specializace

3. Všeobecná chirurgie

4. Emergency Medicine

Tímto způsobem to dělá tento zaměstnavatel. Záleží na každém zaměstnavateli, kdo kde pracuje. Sunshine Coast je populární místo a nemocnice v Birtinya je jen šest let stará. Pokud lékař pracuje v menších místech v Queensland, může si vybírat více.

7. Zdravotní sestry

Poměr počtu pacientů k počtu sester je:

4:1 na odděleních (např. gastroenterologie / rehabilitace)
3:1 na Acute Emergency Medicine
5:4 na Resus v Birtinya a 3:2 v Gympie

Lékařům díky tomu pomáhají víc. Sestra zde například lékařům oznamuje, že zpráva od radiologa nebo krevní výsledky jsou dostupné. Můžeme se také spolehnout, že svoje úkoly udělají a nemusíme jim je připomínat. K dispozici je i zastupující sestra („the float nurse“). Každé oddělení má také klinickou koučku. Jedná se o sestru, která trénuje jiné sestry. Sestry na odpolední směně mají jednu hodinu výuky ještě předtím, než začnou pracovat s pacienty.

Setkal jsem se se dvěma sestrami z Německa, obě mi řekly, že podmínky pro sestry v Německu jsou špatné, a právě proto emigrovaly do Austrálie. Překvapilo mě to, protože jsem měl dojem, že v Německu jsou podmínky dobré.

Mzdy zdravotních sester jsou dobré. Jejich odbory jsou silné.

8. Standardní pracovní hodiny, plánované přesčasy a příplatky

Plný úvazek je 76 hodin za dva týdny. Nezahrnuje to oběd, pro který má být vyhrazeno 30 minut. Pokud k tomu tedy přidáte oběd, znamená to 40,5 hodin za týden. Nejde o průměr, lékařovi musí dát přesně 76 hodin za dva týdny.

Příklady (za dva týdny):

Interna: 10 x (08:00–16:06)
Emergency Birtinya: 4 x (07:30–17:30) + 4 x (13:00–23:00)
Emergency Gympie: 1 x (výuka) + 7 x (22:30–08:30)

Kromě gastroenterologie jsem v rozvrhu neměl hodiny navíc. Během těch 10 týdenních koleček jsem musel pracovat každý všední den (kromě státních svátků) a navíc jednu sobotu a jednu neděli. Osm víkendů jsem tedy měl úplně volno.

Příplatky za standardní hodiny:

Večerní/noční: 15 %
Sobotní: 50 %
Nedělní: 100 %

Příplatek za svátek: 50% až 150 %

Příplatky se nesčítají.

Na Emergency v Birtinya jsem pracoval sedm z 10 víkendů. Na Emergency v Gympie jsem pracoval každý druhý víkend, to znamená šest z 12 víkendů.

9. Neplánované přesčasy

Samozřejmě nemít přesčasy v rozvrhu neznamená, že je lékař nemusí dělat.

Myslím si, že spousta zaměstnavatelů může mít ve smlouvě, že lékař má nárok na kompenzaci za přesčasy. Důležité ale je, jaká je tamější kultura a jak náročný je proces nahlašování přesčasů.

U mého zaměstnavatele byla kultura – kromě ortopedie – velmi dobrá.

Proces vyžadoval vyplnit pdf a odeslat ho sekretářce. Součástí formuláře je:

Jméno lékaře a číslo zaměstnance
Plánované hodiny a aktuální hodiny, např. 08:00–16:06 a 07:30–16:30
Unikátní čísla pacientů, na kterých lékař pracoval mimo standardní hodiny
Oddělení

Toto je dostatečné, žádné vysvětlení nebylo třeba.

Na konci každého týdne jsem formulář poslal sekretářce. Na začátku dalšího týdne mě informovala, že primář souhlasil.

Na Emergency Medicine placení přesčasů moc nevítali. Důvodem je, že čekali, že lékař předá pacienta lékaři v další směně. Někdy je to jednoduché, např. ráno, protože je ranní hlášení, nebo pokud máte konkrétní plán pro pacienta. Někdy je to složitější, pokud nemáte konkrétní plán pro pacienta a není hlášení (např. na konci denní směny), kolegové někdy moc nechtěli takového pacienta přijmout. Několikrát se mi stalo, že jsem těsně před koncem pracovní doby nemohl najít konzultanta, abych vytvořil plán. Kvůli tomu jsem práci končil pozdě (~30 min) a žádnou kompenzaci jsem neměl.

Je pravda, že pokud je pacient komplexní a skončíte kvůli tomu pozdě, zaplatí přesčas, ale obecně se očekává, že pacienta předáte včas.

Párkrát se mi na Gympie Emergency stalo, že se mě konzultant zeptal, jestli můžu zůstat pár hodin navíc, abych pomohl nočním lékařům. V těchto případech mi přesčasy platili.

Jinak jsem dělal přesčasy na gastroenterologii a ty mi vždy platili. Celkem 25 hodin za 10 týdnů.

I když jsem nemusel dělat moc přesčasů, situace je jiná pro lékaře, kteří jsou v tréninkovém programu. Např. když jsem byl na gastroenterologii, řekli mi, že typicky pracovali od 7:30–17:30. To znamená dvě hodiny přesčasů denně.

Záleží samozřejmě na dalších okolnostech, ale příplatky za přesčasy jsou buď 50 % nebo 100 %.

10. Dobrovolné přesčasy

Personální oddělení často posílá všem lékařům e-maily, že jsou dostupné nevyplněné směny. Tyto směny jsou za příplatek ve výši 100 %. Nejčastěji jsou to směny z Emergency nebo Ward-Call ale čas od času jsou i směny z jiné specializace.

Na gastroenterologii jsem nic navíc nevzal, protože jsem si chtěl užívat víkendy. Jinak na Emergency Medicine, když jsem měl několik dnů po sobě volno, jsem vzal práci navíc.

11. Výplatní lístek

Na lístku je přesně vidět, kolik hodin lékař pracoval každý den, co jsou standardní hodiny, co je přesčas, jaké jsou příplatky, odpočty, hrubá a čistá mzda. Bývá kritizováno, že lístek nenabízí informaci o počtu hodin dovolené. To musí lékař zjistit přes speciální webové stránky. Zdravotní personál v Queensland dostává výplatu jednou za dva týdny.

12. Locum

Jako IMG jsem nemohl dělat takzvaného Locum, protože jsem měl jen provizorní registraci. Abyste se stali Locum, potřebujete plnou registraci. V mém státě to ale podle pravidel stejně nebylo možné. V Queensland je pouze jeden státní zaměstnavatel – Queensland Health. Pokud pracujete jako stálý zaměstnanec, nemůžete dělat Locum ve státní nemocnici v Queensland.

Podmínky pro Locum v Austrálii jsou výborné. PGY3 může být honorován odměnou $ 100–200 za hodinu + ubytování ± auto.

Na Emergency v Birtinya a v Gympie jsem potkal několik Locumů, podmínky byly skvělé: hodinová mzda mezi $ 110–140, pronajaté auto a vlastní byt. Měli různé smlouvy – v rozpětí týdne až pár měsíců.

13. Dovolená na zotavenou

Oficiálně máme pět týdnů dovolené ročně. Ve skutečnosti je to spíš šest týdnů. Důvodem je, že když máme směnové kolečko, limit je šest týdnů. V mém případě bylo jediné kolečko, které nemělo směny, gastroenterologie. Sám jsem skončil s 5,75 týdny.

Zaměstnavatel nabízí lékařům dvě možnosti na výběr dovolené:

v jednom kuse – 5,x týdnů
na dvě části – 3 týdny + 2,x týdnů

Lékař musí zaměstnavateli na začátku roku oznámit, kdy si chce vzít dovolenou.

Toto pravidlo někdy bývá terčem kritiky, že není moc flexibilní. Např. není možné si vzít jeden den tehdy a dva dny jindy apod., a navíc musíme dát zaměstnavateli vědět tolik dopředu.

Když si lékař bere dovolenou, dostane příplatek 23 %. Protože lékař obvykle pracuje buď formou přesčasů nebo nestandardních hodin, navýšení to má kompenzovat.

Pokud lékař smlouvu ukončí (např. po jednom roce) a nevyužil celou dovolenou, zaměstnavatel mu zbývající část vyplatí. Formulář je počet hodin x hodinová mzda x 1,23.

14. Long Service Leave

Takzvaný „Long Service Leave“ představuje pozůstatek kolonialismu. Po 10 letech práce u stejného zaměstnavatele má každý zaměstnanec v Austrálii nárok navíc na 13 týdnů dovolené. Původním záměrem bylo, aby si takový zaměstnanec mohl dovolit navštívit jednou za deset let zemi jiné národnosti (např. Velkou Británii). Lékaři mají vedle ostatních zaměstnanců dvě výhody. Jednak mohou tento benefit využít už po sedmi letech, pak tedy využijí 9,1 týdne (1,3 krát 7). Zadruhé, pokud pracují nepřetržitě pro kteroukoliv státní nemocnici kdekoliv v Austrálii, tento nárok platí nadále. U jiných zaměstnanců přechod k jinému zaměstnavateli nárok zruší. Jinými slovy, lékaři mohou změnit zaměstnavatele, a pokud se nejedná o soukromou nemocnici, počítá se těch sedm let.

Po sedmi letech už má lékař navíc 1,3 týdne ročně. To znamená, že minimální dovolená na zotavenou ročně bude 6,3 týdne (5 + 1,3).

15. Zdravotní dovolená

Ročně má lékař nárok na 10 dní nemocenské. Cokoliv nevyužije, přenáší se do dalšího roku. Kompenzace je plným platem. Nemocný lékař musí poslat e-mail konzultantovi a personálu, že je mu špatně. Pokud je lékaři špatně víc než tři dny v kuse, musí mu poskytnout neschopenku.

Kompenzace je jen standardní hodinová mzda. Pokud je lékaři špatně např. v sobotu, nedostane žádný příplatek.

V australské kultuře existuje termín „chuck a sickie“. Znamená to hrát nemocného. Neměl jsem pocit, že v téhle oblasti by to bylo tak špatné jako v NHS. Mám teorii, že když se vedení k zaměstnancům chová slušněji, nestimuluje to tolik nemocnosti. Bohužel k tomu neexistuje žádná statistika, nemohu to tedy prokázat.

16. Studijní dovolená / rozpočet a výuka

Toto se týká lékařů, kteří nejsou v tréninkovém programu.

Studijní rozpočet je 1,6 týdne ročně. Pokud ho lékař nevyužije, přenáší se do dalšího roku. Pokud není využíván po dobu pět let, vyprší.

Studijní rozpočet činí $ 2500 ročně. Částka je placena každé dva týdny.

V nemocnici v Birtinya je výuka každý všední den, kvůli pracovnímu vytížení jsem na výuku bohužel docházel jen jednou týdně. To bylo poměrně zklamání.

Podobně jako v NHS máte schůzku se školitelem dvakrát za kolečko. Pro mě to vůbec nebylo užitečné.

17. On-call

Mimo jasně dané pracovní hodiny má lékař čas od času on-call službu. To znamená, že musí být dostupný na telefonu, a pokud lékaři nemocnice volá, musí do ní dorazit do 30 minut. Realita je taková, že pokud je tam do hodiny, je to v pořádku. Za kompenzaci jsme placeni $ 5,5 za hodinu.

Pokud lékaře nemocnice aktivuje, lékař dostane příplatek 100 % standardní hodinové mzdy. Je placen za dobu od odjezdu z domova do doby, než se vrátí domů. Minimálně čtyři hodiny.

Rozvrh on-call záleží na lokalitě anebo oddělení. Uvedu několik příkladů:

Gympie rehabilitation:

Denní směna (08:00–16:06), on-call bude od 16:06 do dalšího dne v 08:00.
O víkendu probíhá v sobotu od 08:00 až do pondělí 08:00.

Birtinya Emergency:

Denní směna (07:30–17:30), on-call bude od 17:30 do 23:00
Večerní směna (13:00–23:00), on-call bude od 23:00 do dalšího dne v 07:30

Na Emergency v Birtinya neměli celý víkendový on-call. Místo toho byl nastaven ve směnách, jak je uvedeno výše.

Podle mě je systém on-call skvělý, jak pro nemocnice, tak pacienty i lékaře v nemocnici, ale pro on-call lékaře může být docela omezující. Zvlášť o víkendu. Když jsem měl on-call o víkendu v Gympie, nemohl jsem nikam jet. Zbytek Sunshine Coast je dostupný za víc než 30 minut včetně nejbližší pláže. Pokud je dlouhý víkend nebo svátek, je zajištění dostupnosti skutečně omezující. A $ 5,5 je opravdu málo.

Za celý rok jsem byl aktivován jen dvakrát a naštěstí to bylo během večerních hodin. V obou případech mě pustili ve 22:00 kvůli dodržení pravidla týkajícího se únavy, které říká, že pokud lékař nemá 10 hodin pauzy mezi dvěma směnami, zaplatí mu příplatek 100 %, dokud ho zaměstnavatel nepustí z práce, a to na 10 hodin.

Například kolega v Gympie měl smůlu. Byl na denní směně na chirurgii a volali mu ve 14:00, že musí pracovat na Emergency na noční směně. To znamená 22:30–07:30. Řekli mu, že už může jít domů a vrátí se ve 22:30, ale nechtěl opustit kolegyni na chirurgii, proto zůstal v práci do 17:00, vrátil se domů a pak pracoval celou noc. Samozřejmě nemusel pracovat další den.

Lékaři se obvykle volá několik hodin předem a nemocnice se často snaží najít náhradníka přes e-maily. On-call lékař je obvykle poslední možnost.

Když je lékař na on-call přes noc a do 23:00 nikdo nevolá, muže si být docela jistý, že už se tak nestane. Telefon ale musí být zapnutý celou noc.

18. Britští lékaři

Zdaleka nejvíc IMG zde pochází z Británie. Proces imigrace není úplně jednoduchý. Aby tady mohl Brit pracovat jako lékař, potřebuje stejné vízum, jaké by potřeboval Čech. Výhodou je, že nemusí dělat rozdílové zkoušky, zkoušku z angličtiny a řada systémů v NHS je podobná jako v Austrálii.

Většina z nich přiletěla jen na rok, ale potom tady zůstali. Tolik Britů v jiných odvětvích v Austrálii nenajdete. Důvodem zřejmě budou špatné podmínky a jakási toxická kultura v NHS.

19. Ubytování a náklady

V Gympie je ubytování zadarmo. Lékař musí platit jen $ 20 týdně za úklid. Pokud je zdravotní pár, dostanou pro sebe celý dům. Domy jsou třípokojové, někdy mají dvě koupelny, ale většina má jen jednu koupelnu. Samozřejmě je dům plně zařízený. Lékaři a lékařky jsou zvlášť.

Dům v Gympie: https://youtu.be/C40ZudvIw0s

Klokani: https://youtu.be/sIYPhKESNXo

Lékař je tam poměrně často sám, protože řada lékařů buď odmítá ubytování (a spíš jezdí do Gympie každý den z domova), nebo tam spí pouze tehdy, když mají práci a vrátí se domů o víkendu. Zároveň dům může být plný, záleží na štěstí.

V Birtinya jsem měl dvoulůžkový byt u jezera a pět minut pěšky do práce. Měsíční náklady byly:

Nájem: $ 2511 ($ 580 týdně)

Voda: $ 14,55

Elektřina: $ 75*

Internet: $59

Potraviny: $ 400

Celkem: $ 2985

*Za elektřinu jsem nakonec nemusel platit nic, protože v Queensland teď máme slevu, takzvaný „Cost of Living Rebate“. Jde o to, že jako lidé vlastníme energetickou infrastrukturu a přírodní zdroje a kvůli globální energické krizi nám vláda poskytne slevu.

Byt v Birtinya: https://youtu.be/I2ZIDON9MNI

20. Průměrné pracovní hodiny a mzda

Tyto průměrné kalkulace odpovídají jednomu roku.

Pracoval jsem průměrně 40,33 hodin týdně. Jak jsem to počítal: sečetl jsem všechny hodiny z výplatní pásky. Měl bych k tomu taky kvůli obědu přidat 2,5, protože je jedno, jestli jsem jedl oběd před počítačem, nebo v jídelně, 30 minut je nastaveno v rozvrhu a byl jsem v práci. Tak je to spíš 42,83 hodin týdně.

Hrubý průměrný plat měsíčně byl $ 11 203. Přidal jsem všechny platy včetně studijního rozpočtu (peníze, které dostanete bez ohledu na to, jestli je používáte na výuku).

Do kalkulace jsem nezahrnul:

vyplacení z nevyužité dovolené
hodiny z neplacených přesčasů (když jsem např. zůstal 30 minut víc na Emergency)
hodiny za svátky, pokud jsem nebyl v práci (i když jsem za to byl zaplacen)

Žádnou dovolenou (studijní/nemocenskou/rekreační) jsem nevyužíval.

Čistého to bylo $ 8074 měsíčně.

To znamená, že po zaplacení nájmu, poplatků a nákladů na potraviny jsem měl k dispozici 63 % z mé čisté mzdy na Birtinya. V Gympie to bylo 94 %.

21. Nevýhody

Největší nevýhodou je zde konkurence. Dostat se na určitý tréninkový program může být velmi těžké.

Zpravidla čím specializovanější obor, tím složitější je se tam dostat. Např. všeobecná interna je jednoduchá, ale dostat se na tréninky z kardiologie a gastroenterologie je náročné.

Během tréninku musí lékař někdy docela často pracovat na venkově.

Je s tím spojená spousta byrokracie.

Je vidět, jak se nemocnice snaží ušetřit peníze. Např. zavřeli celé oddělení (31 lůžek) na Birtinya.

22. Můj názor

Problémy tu samozřejmě jsou, ale když to porovnám s fungováním v jiných částech světa, je to privilegium pracovat zde jako lékař.

Jaké to je být lékařem v Austrálii? Dr. James Andronicus sepsal své zkušenosti