Práce ve zdravotnictví představuje pro pracovníky vysoce stresující pracovní prostředí z hlediska obsahu práce i pracovního kontextu. Důsledky působení stresové i emoční zátěže, tlak na výkon, pracovní prostředí, vysoká zodpovědnost a nízká časová flexibilita spojená s profesí zdravotníka, může vést k řadě negativních důsledků v oblasti duševního zdraví (nespavost, deprese, úzkosti, psychosomatické poruchy, posttraumatické stresové poruchy, nadužívání alkoholu, syndrom vyhoření, chronický únavový syndrom) a celkové spokojenosti na pracovišti. Rizika rozvoje psychických důsledků jsou dle výzkumných studií vyšší než v jakékoli jiné profesi!
Práce ve zdravotnictví na nesoukromých klinikách se vyznačuje:
(a) Vysokou mírou pracovního stresu a velmi nízkou mírou psychického bezpečí. 1
(b) Absencí zájmu ze strany vedení o tvorbu politiky a péče o celkové zdraví zaměstnanců, zejména duševního.
(c) Absencí adekvátních a rovných komunikačních procesů včetně otevřené diskuze, zpětné vazby, přijetí, pochopení a podpory rovnocenné komunikační výměny.
(d) Nedostatečným nebo žádným systémem ocenění (lidského, finančního) a absencí ucelených benefitních systémů nebo odměňování pracovníků za retenci na pracovišti.
(e) Dlouhodobým přetěžováním pracovníků, malou možností kontroly, nízkou flexibilitou.
(f) Narušenou týmovou spoluprací, pracovní atmosférou, a ne vždy optimální organizační kulturou (chybí zejména větší pracovní a týmová pospolitost).
(g) Negativními jevy na pracovišti – šikana, nerovné nebo nemorální jednání, nedůvěra, pomlouvání, zneužívání informací.
(h) Nízkou mírou podporujícího sociálního prostředí od vedoucích pracovníků i kolegů.
(i) Nadměrnými nároky a tlaky na výkon spojenými s vyčerpáním a psychickými problémy.
Péče o celkové zdraví a pohodu pracovníků spadá pod etickou a společenskou odpovědnost každé organizace a je povinností zaměstnavatele řešit tyto otázky v rámci Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci BOZP. Světové organizace jako OSHA (Evropská agentura pro ochranu zdraví při práci), ILO (Mezinárodní organizace práce), WHO (Světová zdravotnická organizace) nebo CDC NIOSH (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí – Národní Institut pro Bezpečnost zdraví při práci) kladou na pracovišti důraz na ochranu zdraví pracovníků, a to nejen tělesného, ale také duševního, emocionálního, sociálního a finančního, včetně ochrany před negativními důsledky práce na směny, dlouhé pracovní doby, stresu spojeného s profesí a dalších faktorů, které přispívají k pracovní únavě.
Společnost InnoveMind s.r.o. realizovala v roce 2022 průzkum duševní pohody zdravotníků v České republice v rámci projektu MEDBack 2, kterého se v přímé spolupráci účastnila některá zdravotnická zařízení a lékařské spolky (Krajská nemocnice Liberec a.s., Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., Fakultní nemocnice Motol, Spolek Mladých lékařů, z. s., Zdravotní sestra, Záchranné složky a další), nepřímo zdravotníci v ČR prostřednictvím sociálních sítí. Zdravotníci vyplnili online dotazník s celkovým počtem 30 otázek, který byl rozdělený na 3 sekce: Demografické údaje, Vaše duševní zdraví a Duševní zdraví na pracovišti.
Výsledky průzkumu nejsou nijak povzbudivé.
- Více než 70 % zdravotníků v ČR se za rok 2022 cítilo VYČERPANĚ;
- 46,2 % zdravotníků se cítilo VYHOŘELÝCH;
- 33 % zdravotníků trpí úzkostnými poruchami;
- 28 % depresemi;
- 37 % psychosomatickými poruchami;
- 17 % posttraumatickou stresovou poruchou;
- 20 % nadužívá alkohol, léky nebo drogy.
NEJVÍCE STRESU MAJÍ ZDRAVOTNÍCI Z…
1. Mála spánku
2. Nedostatečného ocenění
3. Mála personálu
Nejsou to ale ani zdaleka jediné stresory, se kterými se potýkají- nemožnost změny pracovních podmínek, systém vedení, tlak na výkon a náročné případy bez supervize, to jsou jedny z mála stresorů, které zdravotníky negativně ovlivňují.
Nezdravé dopady stresové zátěže se vyskytují u 17,6 %. Mezi jiné způsoby zvládání zátěže patří například kompulzivní masturbace (pouze doma), rizikové sexuální chování, kouření, přejídání, šikana na pracovišti, workoholismus / větší vytížení – mnoho dalších činností, nadměrné cvičení, nadměrné pití kávy, nadměrný spánek, přejídání. Dopady nezdravého životního stylu kompenzující nadměrnou zátěž negativně ovlivňují zdraví a duševní pohodu zdravotníků.
V případě výskytu psychických potíží řešilo svůj stav 23,7 % zdravotníků změnou oddělení nebo pracoviště; 35 % navštívilo odborníka; 25,4% potíže vůbec neřešili nebo se je snažili vydržet, a 5 % odešlo na různě dlouhou pracovní neschopnost. Jako další způsoby řešení volili zdravotníci: alternativní směry, MD, dočasná změna pracovní činnosti + více dovolené, zaměření na sebe, komunikace s kolegy, více druhů zaměstnání, částečný úvazek, rezignace a neřešení provozních problémů, změna životního stylu, svépomocí, duševní hygiena, sebepéče, víra v Boha, výpověď na X měsíců, změna pracovní skupiny, důrazem na jiné hodnoty.
Mezi nejčastější důvody nevyhledání odborníka patří tendence poradit si s problémy sám/sama, nedůvěra v utajení důvěrných informací, strach z odhalení v práci, neochota platit za psychologické služby, pocity slabosti a neúspěchu, přesvědčení, že zdravotníci si musí s psychickými problémy umět poradit sami, nebo často nevědí, na koho by se měli obrátit.
Důsledky psychické nepohody mohou být přitom značné…
Mnoho zdravotníků uvádí kromě dopadů na osobní život celkové zhoršení nálad (podrážděnost, mrzutost, iritabilita, výbušnost), konflikty v rodině a ,,zanedbávání dětí“, minimální libido (nutná medikace), problémy se spánkem, somatické obtíže (bolesti hlavy, žaludku,), syndrom vyhoření (,,sobecký asociál nenávidějící lidi“), omezení sociálního života, omezení osobního života, nedostatek energie, stěžování si,…
Kromě individuálních dopadů znamenají dopady tělesné a duševní nepohody pro zaměstnavatele nezanedbatelné finanční a personální náklady, které se pohybují v řádu sta tisíců až milionu korun. Vedení nemocnic zaměstnává řadu kapacit a významných odborníků, kteří jsou jen těžko nahraditelní, proto je téma péče o jejich zdraví a udržení si specializovaných odborných kapacit důležité více než v kterémkoliv jiném oboru.
Problém přitom není na straně jednotlivců, ale na straně organizace…
Pouze 22 % zdravotníků uvádí, že mají na pracovišti programy na podporu duševní pohody. Zbylých 47 % o žádných programech neví a 31 % zdravotníků nemá žádné. Dle zdravotníků není téma pro zaměstnavatele důležité, jelikož vedení vnímá psychické potíže jako problém jednotlivců, nikoliv problém organizace, jako slabost, kladou důraz na to, aby všichni drželi ,,hubu a krok“. O duševní zdraví pracovníků se dle výpovědi nikdo nezajímá, vedení nedochází důležitost problému, nemá dostatek financí, téma je pro ně tabuizované, nebo to jednoduše smete v případě potíží ze stolu. Někteří zdravotníci dokonce uvedli, že ,,Sestry jsou benzín do auta zaměstnavatele – jakmile se vyčerpá, doleje se další,…“
CO BY NAŠI ZDRAVOTNÍCI UVÍTALI…
ZAJÍMAVOSTI K ČLÁNKU
O SPOLEČNOSTI INNOVEMIND s.r.o.
Od poskytnutí vedení zaměstnavatelů v otázkách politiky zdraví na pracovišti, přes podporu a nástroje, které zaměstnavatelům umožní implementovat standardy HTW (Healthand Thriving at Workplace) pro jejich pracovníky v jakémkoliv pracovním prostředí.
Domluvte si s námi první schůzku zdarma a zjistěte víc.
KONTAKTNÍ ÚDAJE:
E-mail: houdkova.mi@innovemind.cz