Otázky Zdravotnického deníku na Spolek Mladí lékaři ohledně programového prohlášení vlády ČR
V programovém prohlášení se nová vláda zavazuje posílit vzdělávání lékařů, mladých vědců i výzkumníků. Chce zjednodušit předatestační přípravu, kontrolovat její kvalitu a posílit roli školitelů.
1) Jak obecně vnímáte výběr priorit v oblasti vzdělávání? Chybí Vám tam něco?
V programovém prohlášení se píše, že budou studentům garantovat vzdělávací plány. Mladí lékaři a lékařky ale nejsou studenti, jsou to již vystudovaní lidé. Z toho textu je patrné, že to psal někdo, kdo lékařskému vzdělávání vlastně vůbec nerozumí, jinak by tam nemohl psát nic o „studentech“.
Výběr priorit je ale jinak velmi dobrý, i když na druhou stranu dost obecný. Takže záležet bude samozřejmě na detailech a způsobu provedení. Čas ukáže, zdali se jednalo o reálný plán anebo jen líbivé floskule.
2) Vláda chce zavést „vstřícnější a efektivnější model postgraduálního vzdělávání“, ale zároveň odmítá neustálé změny. Jakými prostředky/nástroji by toho podle Vás šlo dosáhnout, jak se stavíte k návrhu přímé finanční podpory vybraných oborů?
Aktuálně má současná vláda zpracované a připravené na stole změny, které připravil Spolek Mladí lékaři ve spolupráci s bývalým místopředsedou zdravotnického výboru Petrem Třešňákem za Piráty. Jejich zdravotnický tým má k dispozici námi navržené změny včetně odůvodnění napsané předsedou Spolku. Pokud by se alespoň tyto změny podařilo zavést, budeme jen rádi. Už to bude hmatatelný úspěch.
Nicméně, nelze věci zlepšovat (čili dělat změny), a zároveň „odmítat neustále změny“ ve vzdělávání jak se píše v programovém prohlášení. To jde proti sobě.
Otázka finanční podpory jednotlivých oborů je velmi sporná. Již nyní přece existuje systém rezidenčních míst. To je přece podpora vybraných oborů. Čili nabízí se otázka, co jiného by se mělo zavádět, anebo co vlastně se tou podporou myslí? Spíše by vláda a MZ ČR mělo napřímit svoji pozornost ke kontrolní zprávě NKÚ z roku 2020 ohledně systému rezidenčních míst. V podstatě se tady zcela neefektivně vyhazují stovky milionů korun ročně. Pozornost bych doporučil směřovat k zefektivnění existujícího než zavádění nového. Například navýšit počet míst a výšku dotace pro praktické lékaře a pediatry.
3) Jaký je Váš názor na vznik motivačních programů pro návrh vědců ze zahraničí, mohou pomoci? Jak by takový program měl vypadat?
Odkaz na návrat ČESKÝCH VĚDCŮ v sobě implicitně nese několik problematických společenských doznání.
- Je to přiznání, že nikoho jiného vlastně nalákat nedokážeme, tak alespoň na tu domovinu to zkusíme.
- Je to čisté „národovectví“, a tudíž úplná ignorace evropského sdíleného prostoru ve vědeckém poli.
Nevím, která z těch variant je horší. Spíše bych se snažil přitáhnout jakékoliv špičkové vědce, ať jsou odkudkoliv a udělat jim podmínky. Jenomže kdo má rozjeté kvalitní vědecké projekty na zahraničních pracovištích, obvykle mnohem prestižnějších než jakákoliv česká instituce, jen sotva přijde/vrátí se do ČR. Vrátí se leda ti, kteří už se rozhodli vrátit nezávisle od vládního návrhu. Ten vládní návrh by však této, velmi malé části lidí mohl pomoct (pokud se zrealizuje). Zavést úspěšný motivační systém návratu vědců bude mimořádně obtížné a náročné. Americký, či anglo-saský model tzv. postdoků je bezkonkurenčně nejefektivnější systém produkce světové, špičkové vědy, který se v těchto zemích buduje již od druhé světové války. Bude to vyžadovat velmi těsnou kooperaci s výzkumnými institucemi. Vláda má v podstatě k dispozici jenom dva prostředky legislativu a státní rozpočet. To jsou nutné podmínky, nikoliv postačující k zavedení takového úspěšného programu. Zároveň ale nutno říct, že by bylo skvělé, kdyby se něco takového povedlo nastartovat, a to v jakémkoliv měřítku. Jsem však poměrně skeptický k úspěchu tohoto bodu.
4) Mají se odstraňovat zbytečné formality v atestačním a kvalifikačním vzdělávání. Které to podle Vás jsou?
Část našich návrhů Spolek Mladí lékaři ve spolupráci s exposlancem Petrem Třešňákem předložil jako pozměňovací návrh k návrhu novely zákona č. 95/2004 v minulém volebním období. Tyto návrhy by se měly podle našich informací předložit v prvním půlroce roku 2022.
Jako Spolek zpracováváme další návrhy možných legislativních změn, o kterých se domníváme, že by měly být prospěšné.
5) Vláda plánuje v příštím půl roce novelizovat vyhlášku o vzdělávání a zjednodušit zkoušku po kmeni. Jak by to podle Vás mělo vypadat?
Nevím, jak chce vláda tuto oblast novelizovat. Teprve se najelo do nových kolejí po zavedení této zkoušky, tak nevím, jestli je to žádoucí ihned měnit. Bohužel, žádný návrh nám prozatím nebyl předložen k diskuzi. Rádi se takové diskuze zúčastníme.
Článek zdravotnického deníku naleznete zde: Priority jsou správné, ale změnám se nevyhnete, vzkazují děkani a mladí lékaři vládě, která chce stabilizovat systém postgraduálního vzdělávání
Přikládáme příslušnou část z programového prohlášení:
Vzdělávání zdravotníků
– V rozvoji vzdělávání je zásadní stabilizace systému bez dalších
neustálých změn.
– Nastavíme vstřícnější a efektivnější model postgraduálního vzdělávání
lékařů i nelékařských oborů. K tomu bude mimo jiné sloužit přímá
finanční podpora studia nelékařských oborů, stomatologie a financování
kmene i odměny školitelů ze státního rozpočtu dle analýzy počtu
potřebných v jednotlivých oborech.
– Prioritou budou i motivační programy pro návrat našich špičkových
vědců ze zahraničí.
– Studentům budou garantovány jasné vzdělávací plány, čas na přípravu a
odstraňování nadbytečných formalit v atestačním a kvalifikačním
vzdělávání. Do poloviny roku 2022 novelizujeme vyhlášku o vzdělávání
tak, aby se zjednodušila zkouška po kmeni.
– Upravíme kompetence lékařů i nelékařských pracovníků tak, aby
odpovídaly moderním trendům v medicíně, vzdělání i zkušenostem
jednotlivých zdravotníků.