Řada zdravotníků, kteří přicházejí do styku s množstvím pacientů, se v tomto roce při výkonu své práce bohužel nakazila COVID-19. Nyní se tedy v této souvislosti čím dál častěji množí dotazy na to, zda je možné uznat toto onemocnění jako nemoc z povolání a jaký je případně postup.

Onemocnění COVID-19 lze uznat jako nemoc z povolání. Dle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, se pak konkrétně jedná o Kapitolu V. Přílohy k tomuto nařízení, tj. „nemoci z povolání přenosné a parazitární“. Výchozím podkladem pro uznání onemocnění COVID-19 jako nemoci z povolání je Stanovisko výboru Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP, které je dostupné zde.

Postup pro případné uznání onemocnění COVID-19 jako nemoci z povolání:

1) V případě, kdy má zaměstnanec podezření na nemoc z povolání, obrátí se na svého praktického lékaře, případně na lékaře, který působí jako „firemní/závodní“ poskytovatel pracovně-lékařských služeb.

2) Pokud lékař podle odst. 1) dojde k závěru, že onemocnění mohlo opravdu vzniknout, odešle zaměstnance (vystaví poukaz na vyšetření/ošetření) na místně příslušné specializované pracoviště pracovního lékařství, které má oprávnění k posuzování nemocí z povolání (jejich seznam je dostupný na stránkách MZCR). Pokud praktický lékař odmítá zaměstnance na specializované pracoviště poslat, je možné se na něj obrátit na přímo.

3) Specializované pracoviště posoudí možnost vzniku onemocnění v rámci výkonu povolání a následně vyzve zaměstnance k lékařské prohlídce. K této prohlídce je třeba donést výsledky laboratorních testů na COVID-19, kopii části zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře, která obsahuje údaje potřebné k posouzení nemoci, vč. informace o trvání pracovní neschopnosti apod. a případně další nálezy týkající se řešeného onemocnění (rentgenové snímky apod.) pokud byly provedeny.

4) V případě, kdy specializované pracoviště nemoc z povolání potvrdí, provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (hygienická stanice) šetření na pracovišti a rozhodne o tom, zda existovaly podmínky pro vznik předmětné nemoci na daném pracovišti. V rámci tohoto šetření jsou prováděny testy, odebírány vzorky, zjišťovány souvislosti a specifika daného pracoviště a výkonu práce daného zaměstnance. (Hygienické stanice pro účely posuzování COVID-19 jako nemoci z povolání obdržely metodiku, podle které mají při šetření postupovat.)

5) Výsledek šetření sdělí orgán dle odst. 4) specializovanému pracovišti, které vydá rozhodnutí (lékařský posudek) o uznání/neuznání nemoci z povolání.

Pro Spolek Mladí lékaři sepsala JUDr. Aneta Stieranková