Občanské sdružení Mladí lékaři v posledním roce mimo jiné intenzivně usiluje o kultivaci a racionalizaci podmínek postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR.  Mladí lékaři o.s. konstantně zastávají názor, že pouze reálně splnitelné podmínky pro získání atestace vč. finančního zajištění specializačního vzdělávání, společně s důstojnými organizačními a ekonomickými podmínkami výkonu lékařského povolání mohou do budoucna garantovat personální stabilitu českého zdravotnictví a zastavit postupný odchod mladých lékařů do zahraničí či zcela mimo  obor. Necelý rok po nástupu ministra zdravotnictví doc. Hegera do funkce nabízíme náš pohled na nejpodstatnější změny.

Jednoznačným posunem v naší snaze o stabilizaci a zlepšení specializačního vzdělávání je zrušení kvalifikačních dohod v organizacích přímo řízených MZ ČR (fakultní nemocnice, psychiatrické léčebny, vybrané ústavy atd.). Podpis kvalifikačních dohod byl podmínkou pro absolvování úplného specializačního výcviku a zároveň striktně zavazoval mladého lékaře k práci pro daného zaměstnavatele po dobu až 5 let po složení atestace, to vše pod hrozbou až 500 000 Kč pokuty při porušení této dohody.  MZ ČR v lednu 2011 nařídilo svým přímo řízeným organizacím zrušení již uzavřených kvalifikačních dohod a do budoucna neuzavírání dalších.  Toto opatření narovnalo absurdní stav, kdy bylo absolvování specializačního vzdělání ve FN, jejichž hlavním posláním je vedle poskytování zdravotních služeb zejména vzdělávání zdravotníků, podmíněno podpisem „nevolnické“ kvalifikační dohody.

Nemocnic zřizovaných kraji, městy nebo privátními subjekty se zrušení kvalifikačních dohod, legislativně zakotvených v Zákoníku práce, bohužel netýká.  MZ ČR nemá ze zákona kompetenci nařídit těmto zřizovatelům jejich zrušení.  ML o.s.  proto jednali se zástupci Asociace krajů ČR a opakovaně žádali o zrušení kvalifikačních dohod též v nemocnicích zřizovaných kraji – bohužel zatím bez úspěchu.  Kraje tento krok podmiňují racionalizací specializačního vzdělávání vč. jeho financování a bohužel praxi „nevolnických“ kvalifikačních dohod nadále uplatňují.

Jako dílčí úspěch Mladí lékaři vnímají stanovení cenového tropu za specializační stáže v přímo řízených organizacích MZ ČR na maximálně 350 Kč/den nebo 5 000 Kč/měsíc.  V této souvislosti upozorňujeme, že v konečném součtu nákladů na specializační vzdělávání lékařů  jsou, vedle mzdových nákladů, platby za povinné stáže mimo mateřské pracoviště jedním z hlavních argumentů, proč většina zaměstnavatelů nadále podmiňuje absolvování specializační přípravy podpisem  kvalifikační dohody.

Dle příslibu pana ministra Hegera byli zástupci ML o.s. jmenováni do akreditačních komisí MZ (AK), které určují náplně vzdělávacích programů specializačního vzdělávání. Cílem působení našich členů v AK byla snaha o racionalizaci vzdělávacích programů s ohledem na zvýšení reálné kvality specializačního vzdělávání a současné snížení jeho finanční náročnosti.  Zástupci ML o.s. upozornili, že nyní, kdy je každá stáž mimo domovské pracoviště placená, vznikají školencům – resp. jejich zaměstnavatelům – statisícové náklady. Zaměstnavatelé si tedy školence v podstatě logicky zavazují výše zmíněnými kvalifikačními dohodami.

V oblasti slibovaných změn obsahu vzdělávacích programů došlo ke sjednocení a zkrácení tzv.  všeobecného „kolečka“ pro všechny základní kmeny na 6 měsíců i další vítaná zjednodušení v rámci vzdělávacích kmenů. Naopak  hluboce zklamáni jsme výslednou podobou vzdělávacích programů  velkých základních oborů jako je chirurgie, vnitřní lékařství, radiologie a zobrazovací metody a pediatrie (viz http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/lekari_4935_3.html), kde i přes naši snahu došlo pouze ke kosmetickým změnám. Naše argumentace enormní finanční náročnosti a omezených možností reálného plnění takto extenzivně pojatých vzdělávacích programů nebyla vyslyšena. Hlavním  protiargumentem členů AK byl členy AK kladený požadavek zajistit vysokou odbornost atestovaných lékařů danou podobou vzdělávacího programu s tím, že není úkolem AK starat se o reálnou proveditelnost a fungování takových vzdělávacích programů v praxi. Dle našeho názoru však platí, že kvalita specializačního vzdělávání je dána jeho reálnou nikoli formální podobou. Přílišná komplikovanost a finanční náročnost vzdělávacích programů bohužel přímo souvisí s často pouze formálním absolvováním některých stáží, jak to známe dosud z mnoha osobních svědectví, právě to naopak vede k poklesu úrovně a kvality vzdělávání.   ML o.s. písemně vyzvali pana ministra Hegera k jednání na toto téma  – zatím bez reakce ze strany MZ.

V brzké době by měla být parlamentem schválena tzv. malá novela zákona č. 95/2004 o vzdělávání, která mimo jiné upraví podmínky dotačního programu Rezidenčních míst – nárok na dotaci bude mít každý lékař po dobu základního kmene a vybrané obory pak po celou dobu specializačního vzdělávání. Novela zároveň ruší tzv. stabilizační dohody, které zavazovali rezidenty k práci na území ČR po dobu minimálně 5-ti let od složení atestace a omezovaly možnost změny pracovního místa po dobu rezidentury. Dalším reálným posunem v dané novele je tedy jistě možnost změnit pracoviště v průběhu kmene bez ztráty nároku na dotaci, což nebylo dosud možné.

Další kapitolou, kterou nyní řešíme je zaměstnávání mladých lékařů na formálně zkrácené úvazky. S téměř půlročním zpožděním jsme obdrželi oficiální výsledky šetření Státního úřadu inspekce práce (SUIP). Připomeňme, že ML o.s. eviduje hned několik desítek případů zaměstnávání mladých lékařů na poloviční, pětinový, desetinový či dokonce nižší úvazek při 8 a více hodinovém poskytování léčebně preventivní péče, a to i bez presenční formy postgraduálního studia. Vyjádření SUIP, že „další přítomnost na pracovišti byla vždy zdůvodněna jinou činností než výkonem práce (atestační příprava..)“, odporuje podle posudku právního oddělení ČLK  hned třem paragrafům. Na základě tohoto posudku a dokladování praxe krácených úvazků náměstek MPSV Mgr. Machotka nařídil obnovení kontrol SUIP ve FN s hrozbou milionových pokut při odhalení této praxe. Nehledě na výsledky obnovených kontrol SUIP bude ML o.s. tuto problematiku nadále bedlivě sledovat a veřejně prezentovat, aby došlo co nejdříve k vymýcení této formy jasného zneužívání práce mladých lékařů.

Předsednictvo ML o.s. se v neposlední řadě intenzivně zabývá situací ohledně současné role a perspektiv fungování IPVZ, zejména s ohledem na organizaci a cenotvorbu povinných specializačních kurzů. Cenotvorbu těchto kurzů považujeme za vysoce netransparentní. ML o.s. proto ve světle těchto skutečností opakovaně žádali o podstatné snížení ceny povinných kurzů IPVZ, která do současnosti činí cca 1000 Kč za den školení. Další kruciální otázkou nejen pro mladé lékaře je plánované převedení organizace postgraduálního vzdělávání z IPVZ na lékařské fakulty univerzit. Jako  alarmující a pro vzdělávání lékařů v ČR ohrožující  vnímáme fakt, že i když je činnost IPVZ již v útlumu, není vůbec jasné kdy a jakým způsobem  lékařské fakulty převezmou jeho roli. Přesně to neví bohužel ani samo ministerstvo zdravotnictví…

Jak ukazují výsledky mnohých studií i zkušenosti ze zahraničí je nade vší pochybnost, že dostupné a v praxi reálně fungující postgraduální vzdělávání lékařů je zcela zásadní podmínkou kvality, bezpečnosti a ekonomické efektivity celého zdravotnictví. Bohužel je tento zásadní fakt kompetentními místy již léta ignorován a specializačnímu vzdělávání vč. jeho financování není ani zdaleka věnována odpovídající pozornost.