Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.

Ministr zdravotnictví ČR

Palackého nám. 4, Praha 2

Vážený pane ministře,

v souvislosti se jmenováním členů našeho sdružení do Akreditačních komisí MZ si Vám dovolujeme srdečně poděkovat a zároveň Vás informovat o aktuálním stavu přípravy nových vzdělávacích programů specializačního vzdělávání.
Ve většině komisí se nominovaní zástupci ML o.s. zapojili do diskuse nad novou podobou vzdělávacích programů a řada našich připomínek byla akceptována.   V některých komisích je však jednání problematické, a to zejména z toho důvodu, že přípravě nových vzdělávacích programů není  přikládána odpovídající pozornost. Některé komise za účelem diskuze nad novými programy            ani nezasedly, návrhy jsou diskutovány pouze elektronickou cestou, což se z našeho pohledu  jeví s ohledem na závažnost a možné dopady diskutované  problematiky jako zcela nedostačující.

Dále považujeme za nutné Vás informovat o skutečnosti, že v některých klíčových oborech jako jsou  chirurgie či vnitřní lékařství  předkládané návrhy vzdělávacích programů téměř vůbec nekorespondují s původními záměry MZ,  totiž racionalizací náplně vzdělávání tak, aby při zachování kvality specializační přípravy bylo možno maximum specializační  přípravy absolvovat na akreditovaném pracovišti nižšího typu.  Statut našich zástupců v AK nám nedovoluje podobu VP        ve smyslu jejich racionalizace výrazněji ovlivnit, neboť stanovisko ostatních členů AK, působících v drtivé většině na akred. pracovištích vyššího typu, je prakticky jednotné.

Při stávající, a bohužel ve většině případů též navrhované, struktuře vzdělávacích programů zůstává největším problémem financování specializačního vzdělávání. Nejvyšší položkou nákladů systému jsou pak mzdové nároky školenců.  Tyto nyní plně hradí vysílající pracoviště, i když školenci vykonávají práci sekundárních lékařů na pracovišti školícím.  Školící pracoviště navíc inkasuje poplatky za stáže. Vysílajícímu pracovišti tak vznikají statisícové náklady, které v konečném důsledku hradí školenec buď přímo či formou kvalifikačních dohod s povinností pracovat pro daného zaměstnavatele v souhrnu až 10 let.

V souvislosti s výše popsanou aktuální situací si ML o.s.  dovoluje navrhnout následující možná řešení:

1) Dojde k faktické, ne pouze kosmetické,  racionalizaci náplně vzdělávacích programů dle deklarovaných záměrů MZ  s ohledem na potřeby moderního zdravotnictví

2) Vysílající a školící pracoviště se budou dělit o úhradu mzdových nároků školence.  Školenec  je      na školícím pracovišti úkolován podobně jako kmenoví sekundární lékaři pracoviště.

3) Mechanismus reciproční výměny školenců mezi pracovišti s akreditací  I. a vyššího typu.  Školenci   z pracoviště vyššího typu by absolvovali přiměřenou praxi na pracovišti nižšího typu, výměnou           za lékaře z pracoviště nižšího typu, který by naopak získával povinnou praxi na pracovišti vyššího typu.

Vážený pane ministře, věříme, že s ohledem na závažnost a možné dlouhodobé dopady diskutované nové podoby vzdělávání lékařů pro fungování zdravotnictví ČR, bude této věci ze strany MZ věnována náležitá pozornost.  V zájmu racionálního, stabilního a reálně fungujícího specializačního vzdělávání lékařů v ČR v jsme otevřeni jakékoli konstruktivní diskusi na toto téma.

S úctou

Martin Švestka,

předseda Mladí lékaři o.s.

V Praze dne 8. 4.  2011