Analytická zpráva z dotazníkového šetření realizovaného na podzim 2025
Alisa Braková, Albert Štěrba, Aneta Mazouchová
Úvod
Spolek Mladí lékaři na podzim roku 2025 realizoval anonymní online dotazníkové šetření zaměřené na hodnocení fungování ČLK na nějž odpovědělo 442 respondentů. Cílem bylo zmapovat míru celkové spokojenosti, důvěru ve vedení, vnímání zastupování mladých lékařů, hodnocení komunikace a transparentnosti i postoje k členským příspěvkům a systému vnitřní demokracie. Tato zpráva předkládá souhrn hlavních zjištění na základě odpovědí dobrovolně zapojených respondentů při současném upozornění na nereprezentativnost vzorku.
Metodika a charakteristika vzorku
Dotazník byl šířen prostřednictvím komunikačních kanálů spolku Mladí lékaři, zejména prostřednictvím sociálních sítí, e-mailingu a profesních online skupin. Jednalo se o dobrovolnou účast bez náhodného výběru, vzorek tudíž není reprezentativní. Celkem odpovědělo 442 respondentů, z nichž tři nebyli členy ČLK. Výsledky tedy převážně odrážejí postoje členů komory, kteří se rozhodli šetření zúčastnit.
Věková struktura vzorku byla výrazně vychýlená směrem k mladším lékařům. Přibližně tři čtvrtiny respondentů byly mladší 35 let, menší část tvořili lékaři ve věku 36–40 let a relativně malý podíl připadal na skupinu nad 40 let. Z hlediska pracovního zařazení převažovali lékaři pracující v nemocniční péči. Tato struktura má zásadní význam pro interpretaci výsledků: šetření nelze považovat za reprezentativní pro populaci všech lékařů v České republice. Výsledky popisují postoje respondentů, nikoli celé profesní skupiny.
Pro analýzu rozdílů mezi věkovými kategoriemi byl použit Pearsonův chí-kvadrát test nezávislosti. Statistická významnost byla posuzována na obvyklé hladině významnosti 5 %.
Celková spokojenost s činností ČLK
Mezi respondenty převažovalo ve všech věkových skupinách negativní hodnocení činnosti komory. Celkově uvedlo odpověď „spíše nespokojen/a“ 49 % respondentů (218 osob) a „velmi nespokojen/a“ 24 % respondentů (104 osob), tedy souhrnně 73 % (322 osob). Pozitivní hodnocení bylo výrazně méně zastoupeno – „spíše spokojen/a“ zvolilo 14 % (60 osob) a „velmi spokojen/a“ 4 % (17 osob), dohromady tedy 18 % (77 osob). Zbývajících 10 % (43 osob) uvedlo odpověď „nevím / nemám názor“.
Statistická analýza neprokázala významnou souvislost mezi věkem respondentů a celkovou spokojeností. Kritické hodnocení tedy nemusí souviset s věkem, není nutně omezeno pouze na nejmladší lékaře, ale je napříč věkovými kategoriemi relativně stabilní. Lze tedy konstatovat, že mezi respondenty tohoto šetření převažuje výrazná nespokojenost s činností ČLK, což však může být způsobeno nereprezentativností vzorku vzhledem k dobrovolnosti zapojení do online šetření.
Zastupování mladých lékařů
Otázka zastupování mladých lékařů představovala jednu z nejkritičtěji hodnocených oblastí. Celkově uvedlo odpověď „spíše ne“ 45 % respondentů (198 osob) a „vůbec ne“ 35 % respondentů (155 osob), tedy dohromady 80 % (353 osob). Pozitivní hodnocení („spíše ano“ 8 %, 36 osob; „ano, jednoznačně“ 4 %, 19 osob) tvořilo 12 % odpovědí, zatímco 8 % respondentů (34 osob) uvedlo, že neví
Ve věkových skupinách do 40 let přesahoval součet odpovědí „spíše ne“ a „vůbec ne“ hranici osmdesáti procent, zatímco ve skupině nad 40 let byl negativní podíl nižší, přesto však převažoval.
Na rozdíl od celkové spokojenosti byl v tomto případě prokázán statisticky významný vztah mezi věkem a hodnocením. Mladší respondenti hodnotili zastupování mladých lékařů výrazně kritičtěji než starší kolegové. Tento výsledek je konzistentní s tím, že samotné téma je pro mladší lékaře relevantnější, a tudíž jejich převaha ve vzorku může vychylovat výsledná hodnocení od reality.
Důvěra ve vedení komory
Důvěra v současné vedení ČLK byla jednou z nejvíce polarizovaných oblastí. Odpověď „velmi nízká důvěra“ uvedlo 50 % respondentů (222 osob) a „spíše nízká“ 34 % respondentů (149 osob). Souhrnně tedy 84 % (371 osob) vyjádřilo nízkou důvěru ve vedení komory. Naopak „spíše vysokou“ důvěru uvedlo 7 % (30 osob) a „vysokou“ 4 % (18 osob), celkem tedy 11 % respondentů (48 osob). Odpověď „nevím“ zvolilo 5 % (23 osob).
Statistická analýza neprokázala významné rozdíly mezi věkovými skupinami, což naznačuje, že míra důvěry nemusí souviset s věkem respondentů. Nízká úroveň důvěry je tak napříč věkovými kategoriemi relativně stabilní, přičemž její celková výše může být ovlivněna nereprezentativností vzorku.
Přiměřenost členských příspěvků
Ve všech věkových kategoriích převládal názor, že členské příspěvky neodpovídají hodnotě poskytovaných služeb. Celkově uvedlo odpověď „vůbec ne“ 53 % respondentů (235 osob) a „spíše ne“ 26 % respondentů (115 osob), tedy dohromady 79 % (350 osob). Naopak „spíše ano“ zvolilo 10 % (46 osob) a „ano, jednoznačně“ 5 % respondentů (23 osob), celkem tedy 15 % (69 osob). Odpověď „nevím“ uvedlo 5 % (23 osob).
Podíl negativních odpovědí tak výrazně převyšoval sedmdesát procent napříč věkovými skupinami. Ani zde nebyla zjištěna statisticky významná závislost na věku.
Vnitřní demokracie a volební systém
Systém nepřímé volby, kdy členové volí delegáty okresních sdružení a ti následně volí vedení komory, byl většinově hodnocen jako spíše nefunkční či zcela nefunkční. Odpověď „spíše nefunkční a zastaralý“ uvedlo 35 % respondentů (156 osob) a „zcela nefunkční, vyžaduje změnu“ rovněž 35 % respondentů (153 osob), tedy dohromady 70 % (309 osob).
Za funkční nebo spíše funkční systém jej označilo 6 % (27 osob), respektive 11 % (49 osob), celkem tedy 17 % respondentů (76 osob). Odpověď „nevím / nemám názor“ zvolilo 13 % (57 osob).
Kritické hodnocení se objevovalo ve všech věkových skupinách a nebyla prokázána statisticky významná závislost na věku.
Otevřené odpovědi: přínosy a problémy
Součástí dotazníku byly také otevřené otázky, které umožňovaly respondentům formulovat vlastní hodnocení bez předem definovaných odpovědních možností. Na otázku týkající se osobního přínosu ČLK odpovědělo 241 respondentů
Textové odpovědi byly následně analyzovány metodou obsahové analýzy a tematicky kategorizovány. Jednotlivé výroky byly přiřazeny do opakujících se významových okruhů, přičemž jeden respondent mohl uvést více témat.
Vnímané přínosy
Nejčastěji zmiňovanou kategorií byla právní podpora a právní poradenství, případně obecná právní ochrana lékařů. Tato oblast představovala nejvýrazněji identifikovaný konkrétní přínos.
V menší míře bylo pozitivně hodnoceno celoživotní vzdělávání, vzdělávací kurzy, evidence lékařů či možnost zastoupení v případě profesních sporů.
Současně však významná část odpovědí spadala do kategorie „žádný přínos“ nebo „nevnímám osobní přínos“. Tato skupina tvořila největší jednotlivý tematický okruh, což naznačuje, že část respondentů vnímá členství především jako zákonnou povinnost bez přímého individuálního benefitu.
Vnímané problémy
Otevřená otázka zaměřená na největší problémy ČLK rovněž vykazovala opakující se tematické okruhy. Po tematické kategorizaci se nejčastěji objevovala témata související s vedením komory, dlouhodobou personální stabilitou vedení, strukturou a vnitřní demokracií, kvalitou komunikace směrem k členům i veřejnosti a výší členských příspěvků.
Opakovaně se rovněž objevovala kritika zastaralosti struktur a nedostatečné modernizace fungování komory.
Četnost těchto témat naznačuje, že nejde o ojedinělé či nahodilé postoje, ale o opakující se motivy, které se v odpovědích respondentů systematicky vracely. Zároveň je však nutné připomenout, že otevřené odpovědi představují subjektivní výpovědi účastníků šetření a nelze je interpretovat jako kvantitativně reprezentativní vyjádření celé členské základny.
Limity a interpretace
Všechna zjištění je nutné interpretovat s ohledem na metodická omezení. Výzkum nebyl založen na náhodném výběru a jeho účast byla dobrovolná, což může vést k vyšší účasti respondentů se silnějším, případně kritickým názorem. Výrazná převaha mladších lékařů dále omezuje možnost zobecnění na celou profesní populaci. Výsledky proto nelze interpretovat jako reprezentativní obraz postojů všech lékařů v České republice.
Šetření však poskytuje relevantní vhled do názorů části lékařské komunity, která se rozhodla aktivně vyjádřit svůj postoj. Konzistence kritických odpovědí napříč většinou sledovaných oblastí naznačuje, že nejde pouze o izolované či marginální postoje.
Závěr
Dotazníkové online šetření mezi 442 respondenty ukazuje, že mezi účastníky průzkumu převažuje kritické hodnocení fungování České lékařské komory. Nejvýraznější nespokojenost se týká důvěry ve vedení, systému vnitřní demokracie, přiměřenosti členských příspěvků a zastupování mladých lékařů. Současně je jako významný přínos identifikována právní podpora.
Zjištění nepředstavují definitivní soud o fungování komory jako takové, ale poskytují datově podložený obraz postojů respondentů tohoto šetření. Mohou sloužit jako podklad pro odbornou diskusi o dalším směřování a případných změnách v rámci profesní samosprávy.