Jsme si jakožto spolek Mladí lékaři velice dobře vědomi současného neutěšeného stavu českého zdravotnictví, které trápí hluboké strukturální a funkční problémy a výzvy, jako jsou zejména:

  1. neefektivita v organizaci poskytování zdravotní péče (dlouhé čekací doby, špatná návaznost vyšetření, nesourodá a nedigitalizovaná zdravotní data s důsledkem neadekvátně využívané vysoce odborné práce lékařů na přepisování zdravotní dokumentace a mnohé další);
  2. nedostatečné pokrytí zdravotních potřeb obyvatel zcela závislé na dlouhé přesčasové práci zdravotníků, nezřídka nad roční limity stanovené zákoníkem práce, a zároveň jistou finanční závislost těchto zdravotníků na dotčené přesčasové práci z důvodu podhodnoceného odměňování v základní pracovní době se zřetelem k náročnosti a zodpovědnosti profese;
  3. personální krize s rizikem dále prohlubujícího se nedostatku jak lékařů (vysoce akutní ve vybraných oborech jako dětská psychiatrieči praktické lékařství pro děti a dorost), tak zdravotních sester; nejvíce citelný pak je tento podstav v periferních (často tzv. strukturálně postižených) regionech republiky a menších nemocnicích;
  4. postupně stárnoucí, a tedy očekávatelně nemocnější populace, která bude ve zvýšeném množství vyžadovat zdravotní péči, pakliže se zásadně nezmění přístup obyvatel i poskytovatelů lékařské péče a zdravotních pojišťoven jak k primární, tak sekundární prevenci.

Chápeme důvody protestní akce “Slibem neuzdravíš ”, neboť výše zmíněné body nejsou dlouhodobě relevantními politickými činiteli odpovídajícím způsobem řešeny. Jednání mezi zástupci lékařů i zdravotních sester (ČLK, odbory) na straně jedné a ministerstvem zdravotnictví a asociacemi poskytovatelů zdravotní péče (nemocnic) na straně druhé, nepřinášejí kýžený posun. Za zásadní body považujeme především dodržování zákoníku práce stran omezení přesčasových hodin s cílem zvýšit kvalitu péče a navýšené odměňování v základní pracovní době navázané na průměrnou mzdu.

Věříme, že požadavky lékařské/zdravotnické obce jsou oprávněné, a vyzýváme proto všechny strany jednacího stolu, aby se maximálně konstruktivně a v přiměřeném čase snažily dosáhnout vzájemně přijatelné dohody. Je zřejmé, že abychom docílili poskytování péče v odpovídající kvalitě, maximálně bezpečně a efektivně a podařilo se nám prodloužit délku života obyvatel ve zdraví, je nutné na prvním místě reformovat fungování a management zdravotní péče v České republice, tak aby byly žádané změny stran odměňování a přesčasů dlouhodobě (finančně i personálně) udržitelné.