Albert Štěrba
Od 1. ledna 2026 začíná platit vyhláška č. 414/2025 Sb., která nově vymezuje, kdo může být školitelem ve specializačním a nástavbovém vzdělávání lékařů, kolik může mít školenců a co všechno musí v této roli dělat. Pro mladé lékařky a lékaře to znamená jasnější pravidla, větší ochranu i viditelnější odpovědnost školitelů. To vše ruku v ruce se současným náběhem elektronického systému administrace specializačního vzdělávání.
Zásadní novinkou je, že vyhláška (která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 95/2004 Sb., o uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta; zde se ale budeme zabývat pouze problematikou lékařskou), rozlišuje dvě fáze specializačního vzdělávání školenců a k nim váže minimální podmínky na školitele.
Při vzdělávání v základním kmeni může být vaším školitelem jen zdravotnický pracovník se specializovanou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v daném oboru s minimálně jedním rokem vlastního samostatného výkonu povolání po atestaci.
Po kmeni, tedy v rámci vlastního specializačního výcviku vám školitelem může být jen zdravotnický pracovník se specializovanou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru a s minimálně třemi lety samostatné praxe od atestace.
Jinými slovy: lékařka či lékař po atestaci se může poměrně rychle zapojit coby školitel do vedení svých kolegyň a kolegů před kmenem (jeden rok), ale vedení školenců po kmeni od něj vyžaduje delší zkušenost (tři roky).
Kolik školenců může mít jeden školitel
V jednom zařízení může mít jeden školitel buď až dva školence před kmenem, nebo až tři školence po kmeni, vždy ale maximálně 3 školence celkem v daném zařízení.
Pokud má školitel v daném oboru méně než tři roky samostatné praxe po atestaci, může mu akreditované zařízení přidělit jen jednoho školence.
Vyhláška také zavádí celkový strop šesti školenců na jednoho školitele – sečteno a podtrženo napříč všemi obory a všemi akreditovanými zařízeními, kde školí. Do tohoto čísla se nezapočítávají školenci, kteří mají vzdělávání přerušené, vyskytují se jako přidělení zaměstnanci déle než dvanáct týdnů na jiném smluvním pracovišti, nebo už splnili všechny požadavky k připuštění ke zkoušce z kmene.
Co všechno školitel nově musí dělat
Vyhláška ustanovuje celou řadu povinností. V sourhnu:
Školitel konzultuje sestavení individuálního studijního plánu s vedoucími pracovišť, kde budou probíhat praxe školence; plán průběžně aktualizuje podle vzdělávacího programu a průběhu vzdělávání – včetně doby a místa jednotlivých praxí, kurzů a výkonů; do 60 dnů od přidělení se s vámi coby školencem musí sejít, plán vám vysvětlit a domluvit se na postupu; nejméně jednou za šest měsíců (nebo za dobu odborné praxe) hodnotí váš pokrok, ověřuje znalosti a dovednosti a dělá o tom záznam; minimálně jednou za dobu každé odborné praxe, pokud praxe probíhá na pracovištích vašeho zaměstnavatele, zapisuje hodnocení přímo do systému administrace; v systému administrace také potvrzuje splnění požadavků vzdělávacího programu; je s vámi v pravidelném kontaktu, i když jste na smluvních pracovištích (minimálně jednou za šest měsíců nebo během praxe); průběžně vám dává zpětnou vazbu a zároveň ji sbírá od vás; oznamuje změny ve studijním plánu vám i vedení pracovišť; celkově vede vaše vzdělávání tak, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám v plnění programu.
Pokud tedy například víc než dva měsíce po zápis do oboru nemáte žádný individuální studijní plán, půl roku jste školitele neviděli a v systému není žádný záznam o hodnocení, nejde už „jen o špatný zvyk oddělení“, ale o nesoulad s platnou vyhláškou.
Zdroj: