Umělá inteligence jako výhoda pro české zdraví i zdravotnictví – debata v poslanecké sněmovně
Barbora Sáreníková
Albert Štěrba
Dne 28. února jsme se zúčastnili kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, organizovaného místopředsedou Výboru pro zdravotnictví Tomem Philippem a chirurgem známým svými misemi s Lékaři bez hranic Tomášem Šebkem. Tématem k diskuzi byla poslední dobou tolik zmiňovaná umělá inteligence (AI) a její přínos pro české zdravotnictví a zdraví pacientů.
Úvodního slova se ujal vrchní ředitel pro legislativu a právo MZ ČR Radek Policar, který poskytl přehled o důležitých již zavedených nebo vznikajících legislativních normách (výkonný příkaz prezidenta Bidena, G7 kodex chování pro AI, AI Safety Summit Bletchley Park, na úrovni EU projednávaný AI Act), a o etických principech, na kterých by měla AI ve zdravotnictví fungovat – Rome Call či principy OECD, které jsou:
- AI by měla být prospěšná lidem a planetě tím, že bude podporovat inkluzivní růst, udržitelný rozvoj a blahobyt
- navržena a používána tak, aby respektovala principy právního státu (lidská práva, demokratické hodnoty, rozmanitost)
- transparentní – odpovědné zveřejňování informací, jak AI funguje
- robustní, bezpečná a spolehlivá po celou dobu životního cyklu
- organizace/jedinci, kteří jí vyvíjí a provozují, by měli nést odpovědnost za její řádné fungování v souladu s výše uvedenými zásadami
V následující části odprezentovali své projekty postupně zástupci tuzemských zdravotnických startupů Tomáš Šebek, Lukáš Loun a Matěj Misař. Doktor Šebek svou prezentací (vygenerovanou pomocí AI) nastínil, jak velký má AI v medicíně potenciál. Vyjádřil se, že věří, že tak jak jsme zkrotili oheň, tak dokážeme zkrotit i umělou inteligenci. Největší přínos vidí v tom, že AI může lékaře odbřemenit od spousty papírování a lékař bude mít ve výsledku více času na pacienta. Další velkou výhodou může být zvýšení dostupnosti zdravotní péče díky lepší logistice, rozdělení pacientů k dostupním lékařům. Dále se zmínil o zajímavých zahraničních projektech jako jsou Ada Health, téměř dokonalý diagnostický nástroj založený na umělé inteligenci, a Med-PaLM od Google.
Co se české medicínské AI startupové scény týče, velkými hráči jsou kromě přítomných zástupců a jejich společností (MAIA Labs, Carebot) taky certifikovaný nástroj Aireen, který umí diagnostikovat diabetickou retinopatii ze snímků sítnice, Neurona na diagnostiku kognitivných poruch, Elonga pro sportovce, VOS Health pro mentální zdraví.
Inženýr Loun zaujal přítomné svou prezentací o produktu MAIA, se kterým už vyhráli mnohé soutěže a byly vybrány do Mayo Clinic Business Accelerator. Zmínil se taky o zajímavé statistice z USA, kde bylo doposud certifikováno přes 690 AI řešení, z čehož více než tři čtvrtiny jsou radiologické aplikace. Pro zpracování pomocí AI jsou o hodně větší výzvou videozáznamy než statické snímky (RTG, MR, CT), a na to se právě zaměřuje jejich produkt. Ten dokáže analyzovat endoskopický obraz v reálném čase, čímž zvyšuje záchyt adenomů. Po proběhlém vyšetření následně vygeneruje standardizovanou a detailní zprávu o náleze.
Třetí prezentaci měl pan Misař o jejich AI řešení pro analýzu rentgenových a mamografických snímků s názvem Carebot, jenž funguje jako druhé oči lékaře a na snímcích vyznačí patologické oblasti, přičemž dokáže rozeznat i ty velmi skryté a přehlédnutelné nálezy. Následně dokáže vygenerovat lékařskou zprávu. Pan Misař ve své prezentaci shrnul zajímavé čísla z Velké Británie, kde bylo vyčleněných až 120 milionů liber na široké zavádění AI technologií do zdravotnictví, na tvorbu guidelines a zaškolení personálu.
Následovaly diskuzní příspěvky, kde se o slovo jako první přihlásil arytmolog Tomáš Skála, který stojí za Kardi AI. Jejich produkt umožňuje pomocí hrudního pásu dlouhodobě analyzovat EKG, a to i během sportovních aktivit a tak zachytit pacienty s jinak asymptomatickou arytmií.
Diskuze se následně ubírala k otázkám, jak je na tom Česká republika z hlediska související legislativy a jak k takovým technologiím budou přistupovat pojišťovny. Přítomný ředitel VZP Zdeněk Kabátek reagoval tím, že některé ze zmíněných AI produktů se již běžně využívají a jsou různé způsoby, jak se dají aplikovat do úhrad (zdravotnický prostředek na poukaz, výkon ze seznamu výkonů). Nicméně podotknul, že podobné technologie zvyšují hlavně efektivitu a ekonomickou výkonnost poskytovatele, a je tedy spíše na něm, jak to financovat. Při debatách o úhradách AI řešení se jim pak často těžce hledá průnik zájmů, jelikož náš zdravotný systém není jako britský NHS, je více konkurenční a pojišťovny musí myslet na přidanou hodnotu pro pacienty.
Ze strany přítomných zástupců svých technologických společností padla reakce, že zavádění AI systémů zvyšuje hlavně prevenci, nejen efektivitu poskytovatele, a je prokázáno, že efektivní AI řešení může ušetřit zdravotním pojišťovnám velké částky peněz (např. dřívější diagnostikou nemocí). Jsou tedy otevřeni diskuzi s pojišťovnami s cílem najít průnik zájmů pro obě strany.
V diskuzi se vyjádřil také výkonný ředitel Aireen Matěj Adam o důležitosti velkého množství dat a datasetů pro vývoj systémů založených na umělé inteligenci. Uvedl příklad, kdy v některých zemích (např. Švédsku) již běží v nemocnicích projekty, kde se sbírají data bez definovaného cíle, jen aby byla v budoucnu k dispozici; a poznamenal, že to je cesta, kterou je možné pro Česko do budoucna zabezpečit, aby ve vývoji technologických nástrojů nezůstalo pozadu.
Důvodem proč jsou někteří skeptičtí a tvrdí, že v Česku nebo celkově v Evropě se nebude dařit vývoji obdobných řešení a mluví ve vztahu k našemu regionu jako o “innovation dessert”, je obava z přílišné regulace, znemožňující snahy vývojářů a inovátorů. Už současný proces evropské certifikace MDR pro zdravotnické přístroje je velice přísný a pro menší startupy finančně a časově velice náročný, někdy takřka neuskutečnitelný. Nicméně ředitel Policar se zmínil, že vícero odborníků se k novému evropského AI aktu vyjádřili pozitivně, ve smyslu, že není příliš přísný a neměl by bránit vzniku nových technologií na bázi AI.
V neposlední řadě se řešila falešná negativita a pozitivita v případě diagnostických AI produktů, jako jsou MAIA nebo Carebot. U diagnostického nástroje fungujícího na principu AI je někdy snaha eliminovat falešnou negativitu i na úkor “přestřelení” do falešní pozitivity. Pár přítomných lékařů však poznamenalo, že taky falešná pozitivita může být nebezpečná (a stát systém peníze) a je nutné to vzít v úvahu.
Doktor Šebek na závěr zhodnotil využívání AI ve zdravotnictví jako čistě přínosné, protože, nadneseně řečeno, se nám jí do budoucna buď podaří zkrotit, nebo se AI sami staneme. Je jen dobře, že se o tom mluví a diskutuje, protože vlak s novými technologiemi se řítí velikou rychlostí a my, speciálně mladí lékaři, musíme být připraveni a umět vyhodnotit, které z nich nás někam posunou.