Martin Kočí, Albert Štěrba
TISKOVÁ ZPRÁVA
Na základě jmenování ministrem zdravotnictví jsme se ve čtvrtek 15. 2. 2024 na půdě MZ ČR zúčastnili za spolek Mladí lékaři první debaty nad zákonem o odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví.
Jednání zahájil a vedl za ministerstvo zdravotnictví vrchní ředitel pro legislativu a právo Radek Policar, který uvedl kontext jednání tím, že tímto jednáním ministerstvo naplňuje svůj závazek z podzimní dohody mezi Českou lékařskou komorou, Sekcí mladých lékařů ČLK, odbory (LOK a OSZSP), VZP a MZ ČR, který ministra zdravotnictví zavázal iniciovat vznik zákona o odměňování zdravotníků. Ředitel Policar vyzval všechny zúčastněné subjekty, aby přednesly svoje iniciální pohledy a požadavky, ať je možné zjistit, kde se jejich názory shodují a kde různí. A jestli bude možné vybudovat společný konsensus k tvorbě případného nového zákona o odměňování zdravotníků.
Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, zmínila potřebu nového návrhu tarifních tabulek s výškou platu/mzdy pro sestry ve výši jedno- až dvaapůlnásobku průměrné hrubé mzdy, který by se měl týkat sester na vysoce specializovaných pracovištích. Dále navrhuje zavést výsluhy pro zdravotníky, ačkoliv by dle jejího názoru nemělo jít o stejný typ výsluhy jaký pobírají členové bezpečnostních složek státu (policie nebo armáda). Naopak by je zdravotníci měli pobírat již během své pracovní praxe jako odměnu za přesčasovou práci a náročnost profese, nikoliv až po ukončení pracovního života. Další detaily ovšem nezazněly. Rovněž je dle paní předsedkyně potřeba legislativní sjednocení odměňování mezi soukromým a veřejným sektorem, neboť statistiky ÚZIS jasně ukazují, že v soukromých zařízeních jsou průměrné platy nižší než ve veřejných zdravotnických zařízeních.
Za Lékařský odborový klub promluvil jeho předseda Martin Engel. Ten doporučuje navázat odměnu lékařů na průměrnou mzdu v hospodářství zákonem. Netrvá přitom na tom, aby se jednalo o samostatný zákon; může se využít i zákoník práce, avšak dané změny by měly být uvedeny v platnost k začátku roku 2025.
Českou lékařskou komoru i Sekce mladých lékařů ČLK reprezentovala Monika Hilšerová, dle níž je potřeba navázat odměňování zdravotníků legislativně na průměrnou hrubou mzdu a navýšit platové tabulky lékařů tak, aby odpovídaly jeden a půl- až trojnásobku průměrné mzdy v Česku za základní pracovní dobu. Dále požaduje jasně definovat termíny služba vs. přesčas a zavést příplatek za pohotovostní službu.
Ke slovu se posléze dostal předseda spolku Mladí lékaři, Martin Kočí, jenž navrhnul si nejdříve ujasnit si, jestli je vůbec potřeba tvořit nový zákon a jestli nepostačuje využít současných norem, konkrétně zákoníku práce a platových tabulek, k dosažení lepších a lépe odměňovaných pracovních podmínek. Dle Kočího je potřeba načrtnout strategický cíl na snižování přesčasové práce, dnes totiž žádné změny v tomto směru nejsou vidět. A to ani v podepsané dohodě, ani v diskuzi o novém zákoně o odměňování zdravotníků a ani v jednáních o novele zákoníku práce. Doufá, že takový plán ČLK v dohledné době předloží, když iniciovala a vedla protesty z podzimu minulého roku. Neboť aktuální stav znamená, že se pouze formálně navrátil stav s 416 hodinami přesčasů ročně, ale nedošlo k žádné organizační změně, která by ony přesčasy eliminovala.
Rovněž je potřeba jednoznačně upravit platové třídy a tarify i náplně tříd katalogu prací, jelikož se jedná o přes dvacet let staré normy nerespektující kariérní ani kvalifikační postup. Nárůsty při postupu platovými třídami jsou zároveň velmi malé. V souvislosti s plánovaným vznikem aplikace ,,Administrátor” pod hlavičkou Institutu pro postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, jehož úkolem je digitalizace administrativy specializačního vzdělávání, čelíme skutečnosti, že školitelé nejsou žádným způsobem motivováni daný systém používat. V odměňování by proto měla být ukotvena role školitele jako další stěžejní platový milník po atestaci. Tento návrh jsme za náš spolek prezentovali již v listopadu 2022 na půdě zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny.
Dále by dle Mladých lékařů mělo dojít k náležitému odměňování čtyřiadvacetihodinových služeb jako celku, kdy by nezáleželo na výši úvazku daného lékaře. Vyšší odměna by pak náležela za práci přes 150 hodin ročně, aby byly nemocnice přirozeně ekonomicky motivovány nadměrné přesčasy využívat uvážlivě a efektivně.
Podle předsedkyně České asociace sester, Martiny Šochmanové dnes začíná odměňování sester a sanitářů na extrémně nízkých úrovních. Proto je potřeba upravit platové a mzdové tarify a tím zavést větší spravedlnost v odměňování.
Michal Hojný z České lékárnické komory zmínil obavu z nekonkurenceschopnosti nemocničních lékáren co do odměňování vlastních zaměstnanců v porovnání s velkými soukromými řetězci. Je třeba začít adekvátně odměňovat lékárenské pohotovostní služby, a ideálně jej harmonizovat napříč republikou v jakémsi souladu s logikou odměňování lékařů.
Dle Unie zaměstnavatelských svazů i Hospodářská komory zastoupených na jednání Jiřím Horeckým by byl nový zákon o odměňování zdravotníků zbytečný. V podobném duchu se vyjádřil i David Feltl za Asociaci nemocnic, který upřednostňuje zavést i ve veřejných nemocnicích smluvní platy a umožnit větší individualizaci podmínek. Vyjednávání by se podle něj mělo vést na lokální úrovni na základě potřeb konkrétního zdravotnického zařízení a jeho zaměstnanců.
Michal Čarvaš z Asociace českomoravských nemocnic se nechal slyšet, že takovým zákonem mohou být stanoveny nepodkročitelné minimální výše platu či mzdy v jednotlivých kategoriích. Nicméně má dvě podmínky: aby daný zákon platil pro všechny segmenty zdravotnictví, nikoliv pouze nemocnice; aby zdravotní pojišťovny byly garantem plnění podmínek dle tohoto zákona.
Pro ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka i předsedu Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha je zákon zbytný, systém je dle nyní nastavený dobře. Přirozeně je zajímá, jaký efekt by měla případná změna v odměňování zdravotníků na náklady zdravotní péče.
Proti myšlence sjednocující odměňování ve zdravotnictví se postavil i Miroslav Mach ze Sdružení soukromých nemocnic, podle nějž se většina ambulantních lékařů na pohotovostních službách nepodílí. I s ohledem na omezené finanční zdroje preferuje co největší smluvní volnost.
Pro zástupce ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch je naopak platy a mzdy v dohodovacím řízení žádoucí sladit. Podobně smýšlí i Miloš Voleman z Lékařského odborového klubu, jenž usiluje o naplnění tzv. Hegerova memoranda a navázání odměňování zdravotníků jako ustáleného násobku výše průměrného platu.
V samotném závěru schůzky logicky padla otázka na možné kompromisní východisko v případě, že názory mezi jednotlivými subjekty jsou takto rozdílné. A zdali by jím mohla být kolektivní smlouva vyššího stupně, která je běžná v západní Evropě či Skandinávii. Dle Horeckého by se v takovém případě musely sjednotit úhrady za zdravotnické výkony pro všechny poskytovatele napříč regiony. Pokračování jednání se uskuteční v březnu.