Požadované principy novely zákoníku práce

Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí připravují novelu zákoníku práce týkající se nepřetržitého denního odpočinku a rozsahu přesčasové práce ve zdravotnictví. V této souvislosti spolek Mladí lékaři předkládá návrh principů pro tuto novelu celé lékařské obci a poslancům a senátorům Parlamentu ČR. Návrh směřuje k dosažení řešení, které by umožnilo v dlouhodobém horizontu zajištění jak kontinuity poskytování zdravotnické péče, tak i dostatečný odpočinek lékařského personálu. S ohledem na to, že přizpůsobení provozu zdravotnických zařízení dlouhodobě udržitelnému řešení vyžaduje dostatečný časový prostor, navrhuje se přechodný režim, ve kterém budou umožněny 24hodinové služby, ale také poskytnuty přiměřené kompenzace lékařskému personálu. Tyto kompenzace zároveň budou sloužit jako ekonomická motivace pro co nejdřívější uvedení provozu zdravotnického zařízení do stavu odpovídajícího přiměřené pracovní zátěži zaměstnanců. 

1) Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví

Další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví (přesčasovou práci nad 416 hodin ročně až do limitu 832 hodin ročně) navrhujeme upravit následovně:

1. V části týkající se odměňování navýšit příplatek za hodinu práce přesčas v režimu tzv. další dohodnuté práce přesčas na 400 % průměrného hodinového výdělku.
2. Tento příplatek  bude mít vždy přednost před níže uvedenými příplatky, pokud půjde o přesčasovou práci konanou nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4 (tedy tzv. další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví).
3. V případě poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas zůstane nárok na příplatek 400 % průměrného hodinového výdělku zachován.
4. Institut další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví legislativně omezit pouze na přechodné období 3 let od 1. ledna 2024.

Odůvodnění:
Všechny nemocnice porušovaly zákonný roční limit 416 hodin. Podle průzkumů je tento problém větší zejména v menších (nefakultních) nemocnicích.  Nemocnice tedy byly závislé na nelegálně konané přesčasové práci nad zákonným limitem 416 hodin. Tuto práci konali zaměstnanci v pracovním poměru k nemocnicím jako práci v rámci dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, čímž dlouhodobě docházelo k nezákonnému souběhu práce konané na pracovní poměr a mimo pracovní poměr na tu samou činnost. Další formou obcházení zákoníka práce bylo vykazování přesčasové práce formou odměn, tak aby nebyla skutečná odpracovaná doba v pracovních výkazech vidět.

Poslanci Parlamentu ČR navrhli legalizovat dalších, dodatečných 416 hodin (k původním 416 hodinám, tedy v součtu až 832 hodin) pro zdravotníky. Jakkoliv tato praxe odporuje směrnici 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, je potřeba přiznat, že nemocnice byly na této nelegálně vyžadované pracovní zátěži existenčně závislé. V případě okamžitého dodržování maximálního limitu přesčasů 416 hodin by čekal řadu českých nemocnic kolaps, který není v zájmu pacientů ani zdravotníků.

Navrhujeme tedy velmi silný finanční motivační faktor pro nemocnice, který bude nemocnice tlačit do toho, aby své zdravotníky nepřetěžovaly. Práci nad 416 hodin ročně až do limitu 832 hodin navrhujeme krátkodobě legalizovat, ale zároveň ji navrhujeme významně prodražit vysokými zákonnými příplatky. Práce zdravotníků nad 416 hodin bude pro nemocnice extrémně drahá a nemocnice tak budou nuceny hledat personální kapacity mezi zdravotníky, kteří ročního limitu 416 hodin ještě nedosáhli. Věříme, že vysoký příplatek 400 % bude motivovat hledat mezi zdravotníky na rodičovských dovolených, kteří jsou ochotni si službami v nemocnicích přivydělat, anebo udržovat si během rodičovské dovolené odbornou erudici. Věříme, že nemocnice budou hledat dodatečné personální kapacity mezi ambulantními lékaři ochotnými služby v nemocnicích sloužit. Nemocnice se budou z ekonomických důvodů zcela spontánně vyhýbat další pracovní náloži vlastních zaměstnanců nad 416 hodin. Pouze pokud zdravotnické zařízení neuspěje a nenajde tyto levnější a nezatížené zdravotníky, bude muset oslovit vlastní zaměstnance s povinným zákonným příplatkem ve výši 400 %.

2) 16hodinová služba

Navrhujeme upravit 16hodinovou délku služby následovně:

1. Následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení jinak povinného nepřetržitého denního odpočinku  (tj. po 16hodinové službě je zaměstnanec povinen čerpat 16 hodin odpočinku).
2. Bude zaveden speciální nový příplatek za každou hodinu práce v takto rozvrženém pracovním dni na 100 % průměrného hodinového výdělku (tj. od první hodiny 16hodinové služby, nikoli až po přesáhnutí 12 hodin).
3. Bude zavedena výjimka na víkendové dny a státní svátky, kdy bude nadále možná 24hodinová služba s příplatkem 200 % průměrného hodinového výdělku za  každou odpracovanou hodinu.
4. 24hodinovou službu nebude možné zaměstnanci nařídit.

Odůvodnění:
Služba o celkové délce 16 hodin je rozumným kompromisem mezi bezpečností práce pro pracující lékaře a únavou lékařského personálu, která nebude ohrožovat pacienty na zdraví chybami plynoucími z únavy, a proto by měla být konečným cílem těchto opatření po uplynutí přechodných období a opatření.

Nedojde k ohrožení nemocničních provozů, které jsou aktuálně většinově nastavené na služby lékařů začínající odpoledne kolem 16 hodin a končící kolem 8 hodin ráno následujícího dne. Nově budou tedy lékaři konající službu přicházet řádně odpočatí do práce odpoledne kolem 16 hodin, aby mohli odsloužit službu do rána následujícího dne. Poté budou mít povinný odpočinek. Režim 16hodinových služeb bude pro zaměstnavatele významně levnější, a proto budou mít tendenci k němu směřovat již během přechodného období.

Navrhujeme významně zúžit aplikaci výjimky podle evropské legislativy na maximální dobu strávenou v práci činící 24 hodin. Pro zachování nemocničních provozů navrhujeme aplikovat možnost 24hodinových služeb pouze na provoz o víkendu a státních svátcích. Tím bude zachovaný i požadavek lékařů na menší počet odsloužených víkendů, protože v jednom víkendovém dni nebude potřeba lékaře střídat tak jak je tomu ve směnném 12hodinovém provozu.

3) 24hodinová služba

Navrhujeme umožnit neaplikovat pravidlo nepřetržitého denního odpočinku v délce 12 hodin při poskytování služeb ve zdravotnických zařízeních a tím legalizovat možnost služby o délce 24 hodin s následujícími podmínkami:

1. Maximální délka takto rozvržené pracovní doby bude činit 24 hodin.
2. Služba dlouhá 24 hodin bude možná pouze o víkendových dnech a svátcích.
3. Následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení jinak povinného nepřetržitého denního odpočinku (tj. po 24hodinové službě je zaměstnanec povinen čerpat 24 hodin odpočinku).
4. Bude zaveden speciální nový příplatek za každou hodinu práce v takto rozvrženém pracovním dni na 200 % průměrného hodinového výdělku (tj. od první hodiny 24hodinové služby, nikoli až po přesáhnutí 12 hodin).
5. Bude omezen maximální počet 24 hodinových služeb na 4 v daném kalendářním měsíci.

Odůvodnění:
Podle průzkumu pouze 3 % lékařů pracovali v zákonném denním limitu 12hodinových směn. Naproti tomu výrazná většina lékařů pracovala v nezákonně dlouhých 24hodinových službách.  Směna o délce 24 hodin je evropskou legislativou povolena pouze jako výjimečná, pacienti jsou ohroženi na zdraví potenciálními chybami v souvislosti s únavou personálu, nadto může způsobovat dlouhodobé zdravotní komplikace a následky takto pracujícímu zdravotnickému personálu.

Na druhou stranu je potřeba přiznat, že okamžitý kompletní přechod na 12hodinový směnný režim by byl pro řadu pracovišť velmi obtížně realizovatelný, případně zcela nerealizovatelný pro nedostatek personálu. Alternativou by bylo pouze velmi významné omezení objemu poskytnutých zdravotních služeb, prodloužení čekacích lhůt atd.

Navrhujeme proto umožnit částečné využití 24hodinové služby lékařů. Za tu však bude nově náležet příplatek 200 % v rozsahu celých 24 hodin, aby byly nemocnice motivovány činit organizační změny ve svých provozech, které budou směřovat provoz do finančně levnějšího režimu 16hodinových služeb, anebo do režimu 12hodinového směnného provozu.