Když jsem po ukončení studia lékařské fakulty nastoupila do nemocnice, byl to pro mě přirozený začátek práce lékařky. Potřebovala jsem se naučit uplatňovat medicínu v praxi, v kolektivu již zkušenějších lékařů a sester nabýt potřebnou sebedůvěru pro stále samostatnější práci. Po nějaké době jsem se ale začala cítit svazovaná některými vyžadovanými postupy, nelíbilo se mi některé jednání a způsoby práce nadřízených pracovníků. Nakonec jsem se rozhodla stát se ambulantní lékařkou, tedy ambulantním specialistou a nikdy jsem toho nelitovala. Otevřela se mi cesta k tomu, abych já sama začala rozhodovat, jak budu s pacienty pracovat.
Provozování praxe ambulantního specialisty je samozřejmě spojeno se spoustou zařizování a administrativních povinností, ale to lze vždy zvládnout, zvláště, když se má člověk na koho obrátit o radu či pomoc.
Pro mě se hlavním rádcem a pomocníkem stalo Sdružení ambulantních specialistů, jehož členem jsem se stala hned od počátku mé ambulantní praxe. Velkou radostí pro mě bylo již zařizování a vybavování ambulance, kterou jsem chtěla mít hezkou, abych se v ní cítila dobře já i moji pacienti.
Byla jsem mnohem víc motivovaná pro další vzdělávání a získávání zkušeností a tak jsem se začala pravidelně zúčastňovat seminářů, konferencí a kongresů ve svém oboru. A jsem to jen já, kdo rozhoduje o tom, jaké vzdělávací akce se kdy zúčastním. Nemusím nikoho žádat o svolení, dokonce se ani nikoho ptát, jestli mohu.
Stejně tak je to s dovolenou, kterou si vždy sama plánuji a sama o ní rozhoduji.
Sama si také vybírám své spolupracovníky – se sestrou trávíme hodně společného času, tvoříme dobře fungující tým a tak je pro mě důležité, abychom spolu pracovně i lidsky dobře vycházely.
Protože jsem přirozeně emancipovaná žena, schopná samostatně pracovat a uvědomovat si také potřebnou zodpovědnost, je pro mě nesmírně důležité, abych byla také respektována bez ohledu na pohlaví či věk. A to mi práce ambulantní specialistky také umožňuje, včetně spravedlivé odměny přesně podle vykonané práce bez rozdílu pohlaví. Bohužel to není ani v současné době v naší společnosti samozřejmostí a naopak jsou stále i ve zdravotnictví ženy odměňovány hůře než muži, mladší lékaři hůře než starší apod.
Pokud mám shrnout proč je dobré stát se ambulantním specialistou i dnes, tak:
– ambulantní specialista si sám vybírá, v jakém prostředí bude své pacienty ošetřovat, sám volí jak je bude ošetřovat, tedy jaké zvolí přístroje, jakými léky bude léčit či jaké zdravotnické prostředky bude používat, jaké zvolí metody vyšetření i léčby.
– Je to on sám, kdo bude v započaté léčbě také pokračovat, tedy nedochází ke střetům v názorech na léčbu a k jejím nechtěným změnám jinými kolegy při další návštěvě pacienta.
– Sám si vybírá své spolupracovníky a určuje jakým způsobem se v jeho ordinaci pracuje i jaké je chování k pacientům a jejich doprovodu.
– Sám se rozhoduje o svém dalším vzdělávání, tedy i o tom, jaké semináře, konference či kongresy navštíví, do jakých kurzů či workshopů se přihlásí, případně o dalším studiu.
– Jako podnikatel si sám vybírá veškeré vybavení, přístroje, počítače, auto a vše další, co ke své práci potřebuje
– Je odměňován podle jasně daných pravidel vždy za skutečně vykonanou práci bez ohledu na věk, pohlaví či jiná měřítka.
MUDr. Marta Červenková
