Stanovisko spolku Mladí lékaři® k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře

(sněmovní tisk 723/0)

 

V Brně, dne 26. 2. 2016

 

Novela zákona č. 95/2004 Sb. ve znění předloženém vládou (dále jen „novela zákona“) k projednání v poslanecké sněmovně podle našeho přesvědčení nemá předpoklady k tomu, aby zajistila lepší funkčnost systému specializačního vzdělávání lékařů.

Novela zákona nebyla připravována na základě jasné koncepce a pečlivé diskuse s cílem dosažení konsenzu  zainteresovaných stran. Spíše se jedná o soubor vzájemně nesourodých opatření, která byla prosazována z různých míst s protichůdnými zájmy a nejsou tak vzájemně provázána.

 

Zvláště níže vyjmenované oblasti považujeme za velmi problematické a považujeme na nutnou jejich úpravu:

 

1) Struktura základních oborů, jak je navržena v novele zákona, je zásadním prvkem, který může ohrozit samotnou stabilitu a přehlednost systému.

Přeřazením některých oborů z oborů základních do nástavbových, a to i těch, které jsou běžně v jiných zemích EU obory základními (většina interních specializací, nukleární medicína, geriatrie apod.), obnáší velké riziko ohrožení kvality péče a její dostupnosti v těchto odbornostech především z následujících důvodů:

a) Lékaři v těchto přeřazených tzv. nástavbových oborech budou muset skládat 3 zkoušky místo dosavadní jedné (nově zkouška po kmeni, zkouška ze základního oboru a zkouška v nástavbovém oboru). I přes deklarované zjednodušení vzdělávacího systému se tak u těchto oborů celková délka studia prodlouží.

Obzvláště pro lékařky, které dnes tvoří výraznou většinu absolventů medicíny, bude mimořádně obtížné skloubit požadavek 3 zkoušek a mateřství.

b) Kapacita zvláště pracovišť vzdělávajících ve všeobecném interním lékařství nebude stačit potřebě nástavbových oborů

c) Bude ohrožena kompatibilita a uznávání specializované způsobilosti v těchto nástavbových oborech v rámci EU, kde je vyžadována určitá minimální délka vzdělávání v dané specializaci, která však není v navrhovaném modelu dostatečná. (článek 25, odst. 3a. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2005/36/ES v platném znění, dále jen „Směrnice EU“).

 

Upozorňujeme na to, že ani opakovaně zmiňovaný jakýsi zásuvkový/duální systém žádný z těchto problémů neřeší, přinesl by do celé struktury velkou nepřehlednost a zakládal by předpoklady pro nekalé praktiky při uznávání praxe.

 

Za jediné možné řešení považujeme, aby byla zachována v základních obrysech struktura oborů platná dnes, což by výrazně prospělo kontinuitě specializačního vzdělávání, které je v posledních 11 letech zmítáno neustálými změnami.

Vzhledem k tomu, že dosud nebyl předložen žádný text pozměňovacího návrhu, který by vrátil strukturu základních oborů do přibližně současné podoby, nemůžeme se k němu vyjádřit.

2) Řada opatření technického charakteru obsažených v zákoně může za určitých okolností způsobovat u lékařů v přípravě množství neřešitelných situací a zhoršit tak průchodnost celého systému pro určité skupiny lékařů:

a) Navrhujeme upravit v návrhu novely zákona ustanovení §5 odst. 13. Jedná se o nově vložené omezení stanovující, že lékař oproti současnému stavu bude moci být zařazen souběžně pouze v jednom oboru specializačního vzdělávání.

Považovali bychom za vhodné, aby lékař mohl být zařazen souběžně do nejméně dvou základních oborů. Tato možnost by byla výhodná hlavně u žen, které často mění svoje odborné zaměření s ohledem na novou rodinnou situaci, a mohly by tak mít větší volnost při volbě budoucího zaměření. V případě, že by bylo toto navrhované omezení schváleno, vznikne náročná agenda u lékařů přestupujících do jiného oboru. Souběžná příprava ve dvou oborech je z tohoto pohledu mnohem výhodnějším řešením nejen pro lékaře, ale hlavně pro patřičné instituce, které jsou již dnes zahlceny agendou spojenou s uznáváním praxe.

b) Doporučujeme upravit problematiku částečných pracovních úvazků v §5 odst. 4, kde je nově navrhováno, že specializační vzdělávání nesmí probíhat v nižším rozsahu než je polovina stanovené týdenní pracovní doby.

Toto nové zákonné opatření by bylo velkou překážkou zvláště například opět pro ženy na rodičovské dovolené, které se postupně vrací do oboru v rozsahu nižších částečných úvazků a tímto opatřením budou jejich návrat a příprava k atestaci výrazně ztíženy.

Místo tohoto opatření navrhujeme zařadit formulaci: „Délku přípravy dokládá účastník specializačního vzdělávání pracovní smlouvou se svým zaměstnavatelem, který jeho přípravu zajišťuje, nebo smlouvou o stáži (viz. § 38a, odst. 2), pokud některou část přípravy absolvoval v rámci dočasného přidělení na stáž.“, popř. jinou vhodnou formulaci.

 

 

Předsednictvo spolku Mladí lékaři, z.s.