Mladí lékaři logo

Je současná náplň vzdělávacích programů adekvátní?

11. května 2015 | Aktuality

Zdroj: www.tribune.cz
Prof. MUDr. Karel Cvachovec, předseda výboru České společnosti anesteziologie,  resuscitace a intenzívní medicíny a vedoucího Katedry anesteziologie a intenzívní medicíny IPVZ Praha.
 
Logbook lékaře slouží k záznamu výkonů, které v průběhu specializačního vzdělávání provedl. Má být kontrolou, že požadavky vzdělávacím programu byly naplněny. Požadavky v našem oboru v podstatě odpovídají doporučením European Society of Anaesthesiologists z roku 2008 a samozřejmě se o nich dá a má legitímně diskutovat. Splnění minimálních požadavků vzdělávacího programu během 5 let specializačního vzdělávání má zajistit anesteziologovi a intenzivistovi se specializovanou způsobilostí kompetence umožňující samostatný výkon povolání v jeho celém rozsahu, umožnit mu stát se školitelem mladších kolegů a poskytnout jeho pacientům záruku bezpečnosti, vyplývající také z šíře zkušeností nabytých v průběhu přípravy. Tyto požadavky odpovídají náročnosti a zodpovědnostisamostatného výkonu profese. Současně ale – a to zdůrazňuji – tyto požadavky nelze naplnit, pokud vedení pracoviště a zdravotnického zařízení nevychází potřebám specializačního vzdělávání vstříc, nevysílá lékaře na potřebné stáže a neumožní mu vzdělávací program uskutečnit. A zde vidím jádro kontroverze: namísto hledání jak lékařům splnění požadavků vzdělávacího programu umožnit se ozývají hlasy požadující jeho náročnost snížit – tzv. úprava logbooku je jen eufemismus. V dojemné shodě se zde sešly populistické návrhy ČLK s tajným přáním managementů zdravotnických zařízení, některých vedoucích pracovníků a – bohužel – i vedení MZ usnadnit si svoji roli. Snahy redukovat počty a omezit skladbu výkonů a dokonce snížit délku vzdělávacího programu jsou zhoubné, nezodpovědné a ve svýchdůsledcích se promítnou do kvality a bezpečnosti poskytovaných zdravotnických služeb. Veďme kvalifikovanou diskuzi o podobě a náplni vzdělávacího programu – tedy i o tom, co má logbook registrovat. Naše úsilí by ale mělo být zaměřené na to, jaké kompetence požadovat a jak je v reálných podmínkách českého zdravotnictví získat, nikoliv jak snižovat nároky. V sázce je odborná úroveň další generace anesteziologů.

Prof. MUDr. Marek Babjuk,

předseda České urologické společnosti ČLS JEP

Poslední změny obsahu v urologickém logbooku proběhly v roce 2011 v souvislosti se zkrácením délky vzdělávacího programu. Jejich podstatou bylo snížení počtu výkonů tak, aby byly požadavky reálné a splnitelné při zachování kvality vzdělávacího programu. U řady náročnějších výkonů je požadována pouze asistence, což umožňuje absolventovi získat alespoň základní představu o charakteru operace. Dle mého názoru je rozsah požadovaných výkonů v urologii v současné době reálný a nepředstavuje překážku k ukončení vzdělávacího programu. Je ale třeba zdůraznit, že konkrétní obsah logbooku musí odrážet změny v oboru a operačních trendech a není tedy nikdy konečný. Nově vzniklá akreditační komise se jím bude v budoucnu muset zabývat – některých výkonů postupně ubývá, např. otevřených operací na močovodech, transvezikálních prostatektomií apod., naopak se zvyšuje význam výkonů endoskopických a laparoskopických. Struktura logbooku to bude muset odrážet.

MUDr. Jiří Cyrany, Ph.D., vědecký sekretář výboru České gastroenterologické společnosti ČLS JEP

Myslím si, že se většina gastroenterologické obce shodne v tom, že postgraduální vzdělávání vyžaduje změnu. Nevidím už ale shodu v názorech na to, co a jak by se mělo změnit. Při aplikaci evropských standardů (The Blue Book 2012) musíme jistě zohlednit místní podmínky a inspirovat se i u jiných specializovaných oborů. Ve výboru České gastroenterologické společnosti (ČGS) se budeme touto problematikou zabývat již v prvním roce svého působení. Teprve představu, ke které dospějeme v rámci diskuse ve výboru, můžeme předložit všem členům ČGS v rámci nově vzniklého internetového Diskusního fóra ČGS.

Kritickými momenty specializovaného výcviku jsou délka stáže na gastroenterologickém pracovišti II. typu (nyní 1,5 roku), jednotlivé kursy a semináře (některé se zdají příliš dlouhé nebo zcela nadbytečné), diskutována je i délka a kvalita předatestačního kursu.

Kvalita odborné přípravy by ale měla zůstat hlavním cílem a neměla by být obětována snazší průchodnosti systému. Navíc není podstatný jen program přípravy, ale také kvalita výuky poskytovaná jednotlivými pracovišti.

Pokud mám přece jen vyjádřit nějakou konkrétní osobní preferenci: předatestační kurs pořádaný Ústřední vojenskou nemocnicí považuji ve stávající podobě za kvalitní jádro systému. Naopak předatestační test by bylo vhodné přetvořit do moderní, dynamické podoby, která by do budoucna poskytovala kromě kvalitních informací o znalostech jednotlivých atestantů i možnost srovnání kvality výuky na jednotlivých fakultách, protože dosud objektivní zpětnou vazbu postrádáme.

Doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.,

předseda České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP

Při tvorbě vzdělávacího programu je určující jeho cíl, tedy jaké teoretické znalosti a odborné dovednosti si musí osvojit absolvent vzdělávacího programu specializačního vzdělávání. Absolvování vzdělávacího programu lékaři umožňuje samostatně pracovat a působit ve vedoucích funkcích primáře nemocničních oddělení s vysokou mírou zodpovědnosti za výsledek odborné práce celého odborného týmu. Z tohoto důvodu nutno odmítnout tlak na změnu vzdělávacího programu ve smyslu jeho redukce o některé typy operací, pro které jsou v systému omezené podmínky pro jejich výcvik (například abdominální hysterektomie). Vzdělávací program musí odpovídat požadavkům na kvalitu lékaře na výstupu vzdělávacího procesu. Pokud podmínky pro klinický výcvik neodpovídají stávajícímu vzdělávacímu programu, není řešením změna vzdělávacího programu, ale podmínek výcviku. Konkrétně to znamená koncentrovat specializační přípravu na pracoviště, která mají podmínky pro realizaci celého vzdělávacího programu.

Prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC, FACC, předseda Akreditační komise pro kardiologii MZ ČR

Většina kolegů (včetně těch mladých) nemá ke kardiologickému logbooku podstatné výhrady.

Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., Česká chirurgická společnost ČLS JEP

Upravený vzdělávací program z chirurgie včetně logbooku jsme odevzdali na MZ koncem loňského roku. Stalo se tak po téměř roční práci výboru České chirurgické společnosti na změnách celého vzdělávacího programu. Postgraduální vzdělávání v chirurgii ovšem nelze omezit pouze na logbook.

 

ivb, www.tribune.cz