Štěpán Feik, Medical Tribune 4.prosince 2012
O víkendu proběhlo setkání občanského sdružení Mladí lékaři. Kolikáté v pořadí to již bylo?
Celkem se jedná o čtvrté setkání Mladých lékařů. První proběhlo před třemi lety, ale tentokrát jsme akci nazvali jako „Den Mladých lékařů“ , protože náš záběr byl tentokráte zase o něco širší. Měli jsme zvláštní předprogram pro studenty lékařských fakult, kterým jsme sdělovali, na co se mají připravit v souvislosti s ukončením studia. Poté následoval samotný sněm sdružení Mladí lékaři.
Proběhly volby do orgánů Mladých lékařů – co se u Vaší organizace změnilo?
Jak stárneme, tak do sdružení přicházejí nové tváře – to je velmi pozitivní. Přihlásili se noví mladí lékaři, kteří jsou ochotni, bez jakéhokoliv finančního ohodnocení a v rámci svého volného času, dělat něco pro druhé.
Byl jste opět zvolen předsedou sdružení. Můžete bilancovat svou dosavadní činnost?
Ano, zůstávám předsedou Tato práce mě velmi baví, ale situace začíná být trochu bezútěšná. Na sněmu zaznělo i z úst pana ministra Hegera, že situace kolem vzdělávání lékařů se příliš nezlepšuje. Vše zůstává při starém a není jasné, zda bude nalezeno nějaké optimální řešení. Práce mě tedy baví, ale nejsem si nyní jistý, jestli lze navázat na naše počáteční úspěchy a zda lze v této době ještě něčeho zásadního dosáhnout.
Čeho dosáhlo za roky působení sdružení Mladých lékařů? Co chystáte do budoucna?
Říkal jsem to i panu ministrovi, že po jeho nástupu se řada problémových oblastí dala do pohybu. Pan ministr Heger přednesl řešení některých problémů, ale po úvodním optimismu, který zavládl po jeho nástupu, přichází nyní skepse, protože řada slibů zůstala tak na půl cesty, nedořešených a v některých případech vázaných pouze na jeho osobu. Například dal příkaz přímo řízeným organizacím, aby neuzavíraly kvalifikační dohody s lékaři. Cílem bylo, aby si lékaři mohli vybrat svého zaměstnavatele, u kterého budou spokojení, a který jim vytvoří prostro pro jejich realizaci. Zrovna tento příkaz je však vázán přímo na osobu pana ministra Hegera, proto by v případě změny ve vládě mohlo dojít ke zrušení tohoto opatření. Pokud by byl schálen zákon o univerzitních nemocnicích, tak dostanou tyto nemocnice podstatně větší samostatnost. Tím ale ztrácí jakékoli nařízení či opatření shora právní základ. Univerzitní nemocnice by se tak mohly vrátit k dřívějšímu způsobu uzavírání kvalifikačních dohod – i když je to pro české zdravotnictví jako celek podle mě jednoznačně nevýhodné. Celkově však ale není jasné, jak bude specializačí vzdělávání v režii univerzitních nemocnic probíhat.
Když jsme u univerzitních nemocnic – součástí zákona o univerzitních nemocnicích je i zrušení tabulkových platů. Mohlo by to mladým lékařům v něčem pomoci?
Včera jsem se zúčastnil konference, na které nám pan náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek potvrdil, že úhradová vyhláška na příští rok bude zahrnovat nižší objem prostředků pro zdravotnická zařízení bež v předchozích letech Nemocnice jsou tak ve skutečně těžké situaci. Lékaři nestojí proti nemocnicím – svým zaměstnavatelům – my je chápeme. Při napjatém rozpočtu jsou však právě zdravotníci první na řadě, co se úspor týká. Tabulkové platy jsou pro nás záruka určité úrovně platů, záruka toho, že nebudeme nést na svých zádech problémy českého zdravotnictví. Zrušení tabulkových platů tedy neznamená, že by se měly zvýšit platy těm lepším lékařům a horším se ubere. Toto často slýchám. Ale realita bude bohužel taková, že si všichni lékaři postupem doby pohorší a bude se na nich více šetřit. A nezůstane jen u lékařů, ale dotkne se to i zdravotních sester. Proto chceme tabulkové platy – jsou pro nás zárukou alespoň nějakého standardu.
Na sjezdu vystoupil i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Co jste s ním rozebírali?
Jednou ze zásadních věcí, kterou jsme řešili, byla problematika postgraduálního doktorského studia. Základ problému je v tom, že celá řada lékařů kombinuje svoji klinickou práci na částečný úvazek s PhD studiem – často je to dokonce podmínkou pro přijetí. Lékaři tedy oficiálně dostávají stipendium z prostředků Ministerstva školství na studium, vědu a výzkum, přitom v reálu pracují od rána do večera jako lékaři na oddělení. Stipendium tedy slouží jako částečná náhrada běžné mzdy. Správně by ovšem měli být placeni z prostředků nemocnice, která je zaměstnává a pro kterou odvádí práci
Byla navržena spolupráce mezi děkany lékařských fakult, sdružením Mladí lékaři a Ministerstvem zdravotnictví, abychom si ujasnili, jak bychom tuto problematiku chtěli řešit. A potom bychom se mohli domluvit na nějaké legislativní úpravě.
Od všech zúčastněných zaznělo, že zákony jsou platné pro všechny, máme zákoník práce, a ten platí i pro lékaře. Čili – lékař by měl být placen podle toho, kolik práce odvede, a pokud má pouze částečný úvazek, tak musí dostat odpovídající prostor ke studiu. Není možné, aby lékař, který má 0,1 úvazku, pracoval celou pracovní dobu! Pan ministr slíbil, že sjedná nápravu, pokud zjistí takováto pochybení v jemu podléhajících zdravotnických zařízeních..
Čekáte tedy od této dohody nápravu současné situace?
Nyní záleží na tom, jestli se děkani lékařských fakult shodnou na nějakém řešení, či za budou vůbec ochotni toto téma otevřít. Ale ať to dopadne jakkoli, my toto téma řešit chceme. Pokud zjistíme, že někde dochází k porušování zákoníku práce, tak budeme iniciovat další kontroly Inspektorátu práce. Ten taky může udělit sankce. Kontroly však necheme iniciovat, pokud uvidíme od aktérů nějakou snahu problém řešit. Pokud však nevyřeší problém včas, tak my musíme legální cestou hájit zájmy našich členů.
Hovořil ministr Heger o problematice rezidenčních míst?
Pan ministr neustále zdůrazňuje, že má zkušenosti z USA a viděl, jak tam perfektně funguje systém rezidenčních míst. Americkým modelem se inspiroval a chtěl by ho zavést i do České republiky. V USA jsou všichni absolventi školeni v univerzitních centrech nebo ve velkých nemocnicích a poté odchází do menších pracovišť – ale až po složení atestace. V České republice ale není ochota, aby stát platil vzdělání tak, jak je to v USA. Lékaři se tedy v ČR vzdělávají na náklady svých zaměstnavatelů – když pak univerzitní nemocnice vzdělá svého lékaře, tak o něj poté nechce přijít. Americký systém tu tedy bez ochoty státu investovat do vzdělání lékařů nemůže fungovat! Aktuální systém rezidenčních míst obsahuje příspěvek na rezidenta 5000 Kč měsíčně po dobu dvou let, přitom specializační vzdělávání trvá obvykle pět let. Zaměstnavatelům se tak jednoduše nevyplatí do systému rezidenčních míst vstupovat. Bez peněz se tento systém zavést nedá a pan ministr přiznal, že je nemá a v rámci státního rozpočtu na příští rok je ani nedostane. V tomto bodě tedy panovala zásadní neshoda a trochu nepochopení.
Na sjezdu vystoupil i Dr. Grzegorz Chodkowski, ředitel evropské skupiny MedPharm Group. Co bylo náplní jeho vystoupení?
Pan doktor Chodkowski je ředitelem skupiny firem, která pořádá veletrhy práce pro lékaře po celé Evropě. Má tak velmi dobrý přehled o tom, jaké jsou možnosti uplatnění lékařů nejen v zemích jako je Německo, kam míří odhadem 80 % českých lékařů, ale i u pracovních trhů jako je Velká Británie a dalších. Dr. Chodkowski měl na setkání přednášku o zahraničních příležitostech a nabídl našemu sdružení a všem lékařům spolupráci. Skupina MedPharm Group se specializuje i na poradenství lékařům –nabízí například kurzy lékařské angličtiny a podobné záležitosti. Rádi bychom jako sdružení s touto agenturou spolupracovali. Nejde nám o to, abychom lákali lékaře do zahraničí. Jde o to, aby měl každý možnost volby – zda zůstat zde či odejít do zahraničí. Ať už je to z finančních nebo zkušenostních důvodů. Naši kolegové v Německu si nepochvalují jen finanční ohodnocení práce, ale také to, že zaměstnavatelé projevují o lékaře zájem! Když lékaře nemají, tak nové uvítají a dají jim podmínky k tomu, aby se mohli realizovat. V českých nemocnicích to mnohdy nevidíme. I když panuje nedostatek lékařů a člověk nastoupí na nějaké oddělení, které je personálně poddimenzováno, tak se často nesetká s pozitivním přístupem a není s ním jednáno v rukavičkách. I to je bohužel rozdíl mezi českým a německým systémem zdravotnictví.
Vzbudila tato, jak Vy říkáte, možnost, zájem mezi lékaři na sněmu?
Těžko se to, vzhledem k charakteru akce, odhaduje. Byla to přeci jen spíše konference a toto byl jeden z několika příspěvků. Spíše jde o to, že MedPharm Group se na českém trhu teprve etabluje, takže šlo v podstatě o seznamovací akci.
–
Ptali jsme se:
MUDr. Jiří Šedo
předseda občanského sdružení Mladí lékaři od roku 2011
lékař Masarykova onkologického ústavu v Brně