Zápis ze II. sněmu ML o.s. 6. 11. 2010

Praha 6. 11. 2010

II. sněm Mladí lékaři o.s.

Sněm zahájil MUDr. Martin Švestka, místopředseda sdružení Mladí lékaři o. s. (dále jen ML). Na úvod zodpověděl řečnickou otázku, proč je schůzka už nyní, pouhý půlrok od Ustanovujícího sněmu: protože se i přes velkou snahu nepodařilo prosadit potřebné změny ve specializačním vzdělávání a též proto, že je nyní nová vláda. Vyjmenoval hlavní výtky současného systému vzdělávání:

• nestabilita
• nekoncepčnost
• absence vzdělávacích kmenů pro malé obory (neurologie, oční lékařství, ORL, dermatovenerologie, urologie, ortopedie)
• finanční zatížení lékařů ve specializační přípravě
• systém vazalství mladých lékařů formou stabilizačních či kvalifikačních dohod

Vzápětí nastínil některé vhodné změny systému :

• vzdělávání kvalitní, racionální, stabilní
• zvýšení počtu kmenů z 10 na 16
• racionalizace vzdělávacích programů pro jednotlivé obory tak, aby mohl lékař ve specializační přípravě strávit co nejvíce času na svém  domovském pracovišti.
• zákonné zrušení kvalifikačních dohod pro lékaře ve spec. přípravě
• přesun odpovědnosti za financování atestační přípravy na stát a zaměstnavatele
• požadavek na zvýšení kvality stáží ve FN (zejména personální zajištění školiteli)

Se svým sdělením navázal MUDr. Štěpán Sulek, člen předsednictva ML.

• Nejprve hovořil o finančních podmínkách: základním platem lékaře po zapsání do oboru specializační přípravy je 18 790 Kč hrubého, tj. přibližně 100 Kč na hodinu.
• Dále upozornil na existenci tzv. kvalifikačních dohod, které bývají sepisovány napříč republikou: zaměstnavatel umožní zaměstnanci specializační přípravu, ale na oplátku vyžaduje od tohoto zaměstnance závazek několika dalších let práce; porušením této smlouvy by se lékař vystavoval sankci, někdy až ve výši 500 tisíc Kč.
• Dr. Sulek rovněž připomněl krácené úvazky u postgraduálních studentů, kdy je student formálně zaměstnán na částečný úvazek (např. 0,2) a ve skutečnosti v příslušné nemocnici pracuje několikanásobně více hodin každý měsíc.
• U rezidenčních míst připomněl fakt, že příjemcem peněz je nemocnice, nikoli školenec, což znesnadňuje případnou změnu místa vzdělávání.
• Mimo systém rezidenčních míst jsou často pracovišti vyššího typu vyžadovány neúměrně vysoké částky za stáže (až 1000 Kč za den). Dr. Sulek připomněl červnový příslibMUDr. Hellerové,bývalé náměstkyně MZ ČR, o zastropování cen těchto stáží na 350 Kč/den, k čemuž však zatím nedošlo.

Dalším řečníkem byl MUDr. Ondřej Rennét, který se zaměřil na srovnání platových a vzdělávacích podmínek se sousedním Německem.

• Na úvod poukázal, jak velká je poptávka po lékařích v Německu – na serveru Ärztestellen.de byla k 2. 11. 2010 nabídka více než 2 tisíc pracovních míst. Tato místa jsou charakteristická tím, že je možné na ně nastoupit ihned; skutečná poptávka po lékařích v Německu tedy může být podstatně vyšší. Podle odhadu, který si nechalo vypracovat Marburger Bund Zeitung, bude v Německu potřeba cca 9 tisíc nových lékařů v r. 2011
• Odbornou úroveň označil za srovnatelnou s ČR, při současně podstatně jednodušším systému vzdělávání. Pro názornou ukázku promítl německý vzdělávací program Vnitřní lékařství (1 stránka A4) a český (více než 30 stránek A4).
• Nastínil „stavební kameny“ německého systému – garanty jsou primáři oddělení a zemské pobočky komory, bez účasti ministerstva zdravotnictví či instituce odpovídající našemu IPVZ.
• Na závěr zdůraznil, že odchod tisíců českých lékařů do Německa je reálný, a že by ho čeští zaměstnavatelé i pacienti měli brát vážně.

Třetím řečníkem byl Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. z 3. chirurgické kliniky FN v Praze Motole. Ten hned na úvod vyjádřil svůj souhlas s tím, že lékaři nejsou spravedlivě ohodnoceni.

• Posléze porovnal výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele (k roku 2008) v ČR (1 781 USD) vs. v Rakousku (3 970 USD). Vzhledem k tomu, že materiální vstupy (sanitky, léky, CT…) jsou za světové ceny, chybí pak vstupy personální. Výdaje na zdravotnictví v ČR jsou 7,1% HDP, naproti tomu v Německu 10,5%, ve Francii dokonce 11,2% HDP. Zdůraznil, že skutečně je nutné přinést do systému více prostředků.
• Při této příležitosti upozornil, že financování zdravotnictví je věcí Parlamentu a přesahuje možnosti a pravomoci Ministerstva zdravotnictví.
• Dále porovnal částku účtovanou od nepojištěných zahraničních pacientů hospitalizovaných v ČR a v Rakousku: v ČR 4000 Kč za den (FN Motol), což přibližně odpovídá 1 dni v hotelu Hilton; naproti tomu v Rakousku si za den hospitalizace účtují cca 20 000 Kč (tedy 5násobek hotelu). VZP platí za tzv. lůžkoden jen 1000 Kč. Vyšší částka v Rakousku souvisí s cenou práce středo- a vysokoškolského zdravotnického personálu.
• Interpretoval stanovisko Chirurgické společnosti, která odmítá navrhovaný paragraf o garanci péče v souladu s posledním dosaženým poznáním lékařské vědy.
• Definování standardů pro většinu postupů v medicíně podle prof. Pafka není možné; oborů, kde lze rozlišit standard vs nadstandard, je málo.

Prof. Pafko seznámil přítomné s výsledky svého průzkumu v lůžkových chirurgických zařízeních v České republice:

• Pouze ve 43% lůžkových zařízeních je dostatek chirurgů.
• Pouze u 70% lůžkových chirurgických zařízení je na oddělení dostupný alespoň jeden atestovaný chirurg 24 hodin denně.
• V 68% lůžkových chirurgických zařízení nechodí lékaři po službě domů, což ukazuje na výrazné porušování zákoníku práce.
• Personální problémy nejsou ve fakultních nemocnicích a ani v Praze, jsou zejména v nemocnicích v pohraničí.

Prof. Pafko na závěr promítl věkovou strukturu chirurgů v lůžkových zdravotnických zařízeních ČR: 51% nad 50 let, 21% nad 60 let, pod 30 let pouze 6%.

Dalším z hostů byl ministr zdravotnictví, doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Pan ministr na úvod připomněl, že je ve funkci teprve od července, tj. 4 měsíce a vzhledem ke značné setrvačnosti systému není možné něčím hnout za tak krátkou dobu.

• Informoval, že je na Ministerstvu zdravotnictví (dále jen MZČR.) v přípravě nová úhradová vyhláška. Tato však podle něj nemůže splnit všechny požadavky lékařů, neboť by to vedlo ke krachu pojišťoven.
• Upozornil, že si často zdravotníci pod sebou podřezávají větev, neboť chtějí to nejlepší pro své pacienty a nechtějí připustit snižování dostupnosti péče. Jako opačný přístup uvedl soudce, kteří v minulosti prosadili uzákonění svých platů bez ohledu na funkčnost systému, což vedlo mj. k extrémně dlouhým vyřizovacím dobám.
• Nová vyhláška upravující specializační vzdělávání je v přípravě, měla by být vydána do konce roku 2010. Jsou chystány změny ve složení Akreditačních komisí pro jednotlivé obory. Kolečko, tj. část specializační přípravy společná pro všechny kmeny, bude zkrácena na polovinu (tj. na 6 měsíců – 2 měs. Chirurgie, 2 měs. Interna, 2 měs. ARO), počet základních kmenů bude navýšen na 16. Finančně by měly být podpořeny všechny obory a všichni nastoupivší lékaři, ale patrně jen po dobu kmene, tedy po zbytek specializační přípravy bez dotace. Na celou dobu pak budou dotovány obory s největším personálním nedostatkem: praktičtí lékaři, anesteziologové, patologové. Zároveň by mělo být umožněno rezidentovi změnit pracoviště.
• Znemožnění kvalifikačních dohod (ve smyslu jejich postavení mimo zákon), o nějž usiluje předsednictvo ML, je podle ministra Hegera též snahou MZČR.
• Standardy budou patrně vytvářeny zejména u postupů s různými využitelnými materiály. Ministr dále připomněl potřebu stanovit určité limity, aby tyto nebyly určovány jaksi „pod pokličkou“ a netransparentně.
• V závěru svého sdělení vyjádřil nutnost srovnat rozevírající se nůžky mezi náklady na materiály a platy zdravotníků; a zvýšení odpovědnosti pojišťoven.

Následoval diskusní blok:

1. otázka: Je možné nastoupit do vzdělávacího programu i tehdy, když je absolvent delší dobu z Lékařské fakulty?

odpověď (ministr Heger): Toto je v přípravě. Ten, kdo má specializovanou způsobilost, o ni již nemůže přijít.

dodatek (dr. Kubek, prezident ČLK): Pokud má lékař 1. atestaci, měl by být na ČLK přezkoušen a pak mu bude vydána licence ČLK. Úskalí je v tom, že licence ČLK nejsou na MZČR  uznávané.

Ministr Heger připomněl, že ze zákona je garantem kvalifikace stát. Dřívější 1. atestace není uznávána jako specializace, je třeba doplnit některé stáže, řádově 1 rok.

2. otázka: Kdo má právní zodpovědnost u rezidenčních míst?

odpověď (ministr Heger): Přidělený školitel popř. nadřízený.

3. otázka: Kdo bude náměstkem ministra zdravotnictví pro vzdělávání?

odpověď (ministr Heger): Nelze v tuto chvíli říci, neboť to záleží na vůli koaličních partnerů.

4. otázka: Jak se MZČR chystá na exodus lékařů? Budou se nějak měnit limity na výkony pro lékaře (např. počet pacientů odeslaných na magnetickou rezonanci)? Co když kvůli limitům dojde ke zhoršení stavu či úmrtí pacienta?

odpověď (ministr Heger): MZČR nemá operativní pravomoci, jak toto řešit, pouze tzv. krizovým řízením. Pravděpodobně dojde k uzavírání určitých nemocnic. Bude potřeba dialog se zřizovateli a orgány místní samosprávy. Co se limitů týče, lékaři často straší úmrtím pacientů. Přitom je nákup technologií mnohdy nadbytečný. Právě zastropování a zavedení limitů jsou nástrojem, jak vymezit určité prostředky na platy.

5. otázka: Lékaři jsou nyní jako oběť systému, neboť odpovědnost je na nich a nikoli na MZČR.

odpověď (ministr Heger): Souhlasím a na rozdíl od předchozích ministrů jsem ochoten říci: „Jsou potřeba limity. Je potřeba více peněz z kapes občanů.“

Po diskuzním bloku dostal slovo další z hostů, Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., předseda Asociace děkanů lékařských fakult.

• Lékařské fakulty (dále jen LF) se chystají na převzetí administrativy specializačního vzdělávání. Některé LF mají již připravené veřejnoprávní smlouvy. K tomuto převzetí by mělo dojít v březnu roku 2011.
• Zvýšení počtu kmenů na 16 je konsensus MZČR a ČLS JEP.
• Akreditační komise by měly zahrnovat zástupce LF, ČLK i ČLS JEP.
• Nastínil důvod změny ve vzdělávacích programech – např. chirurgický kmen obsahuje neúměrné množství resekcí dle Billrotha.
• Zdůraznil, že LF svou roli hrají dobře: i když učitelé LF mají nižší platy než lékaři ve zdravotnictví, jsou absolventi LF schopni se uplatnit v zahraničí.
• Zavedení limitů poskytované péče označil za nezbytné. Podle prof. Zimy je nutné, aby tyto limity byly nastaveny politickou reprezentací, jinak dochází k jejich určování cestou manažer-primář-lékař.

Následovalo sdělení prezidenta České lékařské komory (dále jen ČLK), jímž je MUDr. Milan Kubek. Ten hned na úvod vyjádřil oficiální podporu sdružení ML od ČLK. V souvislosti s tím též připomněl existenci projektu IuventusMedica, což je jakýsi charitativní fond pro mladé lékaře; v roce 2009 bylo takto rozděleno 1,1 milionu Kč.

• ČLK zabránila posunutí mladých lékařů o platovou třídu níže.
• ČLK pomáhá zpětně vymáhat peníze pro lékaře, kteří pracovali formálně na částečný úvazek, reálně na celý.
• Dr. Kubek upozornil, že ČLK prosazovala jiný koncept kmenů, současný systém podle něj vytvořili děkani LF. ČLK rovněž chtěla, aby nositelem rezidenčního příspěvku byl rezident, tedy nikoli zdravotnické zařízení, jak je tomu nyní. ČLK dále požadovala nižší podíl „kolečka“ na pracovištích vyššího typu. Ocenil fakt, že MZČR přizvalo znovu ČLK do akreditačních komisí.
• Dr. Kubek vyzval přítomné, ať se nespokojí s vizí reformy, ale požadují též vyšší platy. Dodal, že je potřeba najít peníze na platy a paralelně s tím provádět reformu. Dostatečné platy označil za otázku priorit a politických rozhodnutí, popřel finanční krizi ve zdravotnictví.
• Na požadavky LOK (viz dále) jsou potřeba asi 3 miliardy. Naproti tomu špatné hospodaření Státního úřadu pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL) zavinilo únik asi 10 miliard. Dr. Kubek upozornil na porušování povinností SÚKLem.
• Nelegální krácené úvazky podle něj nadále přetrvávají a zásadních změn nedosáhla ani kontrola Úřadu inspekce práce ČR

Dr. Švestka, který setkání moderoval, podotkl, že žijeme v kapitalismu: kdo si o peníze neřekne, nedostane je!

Dalším z hostů byl MUDr. Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu (dále jen LOK). Ten zdůraznil, že problém nedostatečného ohodnoceni je palčivý, musí být řešen v řádu hodin a je potřeba odsunout stranou altruismus.

• Podle dr. Engela je hrubou chybou, aby zaměstnanci stále dopláceli nachybné hospodaření státu. Vyzval přítomné, aby nedopustili placení dluhů někoho jiného nízkými platy lékařů.
• Deklaroval též hájení zájmů ambulantních specialistů.
• LOK se chystá jednat s hejtmany, zejména ohledně dostupnosti péče.

Posledním z hostů byl MUDr. Pavel Vávra, jeden z hlavních organizátorů výzvy Děkujeme, odcházíme. Dr. Vávra seznámil přítomné se systémem určování počtu lékařů, kteří výzvu podporují: číslo na webové stránce iniciativy je aktualizováno 1x týdně, a to na základě skutečných podpisů lékařů.

• Podpora výzvy v regionech je obrovská: 50% a více. Jedinou výjimkou je Praha, kde se patrně lékaři obávají (zbytečně) uchazečů, kteří je nahradí.
• Situace je katastrofální zejména v nemocnicích vlastněných určitými holdingy. V jednom z nich potkal lékaře, který sloužil měsíčně 14 služeb, což činí cca 250 hodin. Takovou situaci přirovnal k otrokářství. Akciové společnosti označil za naprosto neosvědčené, neboť v nich mají lékaři např. nízké odměny za ústavní pohotovostní služby, či nižší tarifní platy než jsou platy tabulkové.
• Upozornil na diskrepanci v ohodnocení mezi nemocničními lékaři a ambulantními lékaři: nemocniční lékaři jsou placeni hůře, přestože jsou jakýsi „vyšší level“, neboť k nim jsou pacienti posíláni tehdy, když jejich onemocnění přesahuje možnosti praktického lékaře.
• Korupce, jako např. nákupy nadbytečné techniky, spolkne podle odhadů 6-7 miliard ročně; chyby SÚKLu 4-5 miliard. Na tom je vidět, že na požadavek LOK je možné najít prostředky.
• Na závěr svého sdělení uvedl jako příklad Polsko, kde hromadné podání výpovědi vedlo k výraznému zlepšení finančních podmínek lékařů. Zároveň ale upozornil přítomné, že ti, kteří v nemocnicích zůstali, byli přetíženi, vystaveni riziku pochybení a s tím souvisejícího soudního řízení.

Po sdělení dr. Vávry následoval druhý diskusní blok. V něm mj. zazněla obava, zda přesun specializačního vzdělávání na LF nebude dražší než bylo IPVZ. Prof. Zima na tuto obavu reagoval s tím, že současná administrativa specializačního vzdělávání stojí 38 milionů ročně, přes LF by měla stát cca 20 milionů.

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., známý onkochirurg a senátor Parlamentu ČR, upozornil, že exodus lékařů může vést k personální výměně na postu ministra zdravotnictví a ke spokojenosti ministra financí a premiéra. Zdůraznil, že tlak na zvýšení platů by měl být vyvíjen na další místa.

Dr. Vávra informoval o zajímavém trendu, kdy často manažeři zdravotnických zařízení pobízejí zaměstnance k podání výpovědí. Možná proto, že odchod 5 lékařů z nemocnice je ještě problém manažerský, odchod 50 lékařů je spíše problémem politickým.

MUDr. Pavel Lebeda, senátor Parlamentu ČR, připomněl přítomným katastrofální přístup veřejnosti k otázce protestu lékařů hromadnou výpovědí: „Ať si táhnou.“ či „Jsou to nenažranci.“ Podobně se k lékařům postavil i tehdejší premiér: „Máme tržní prostředí, tak si vydělávejte.“ Varoval před samozvanými pacientskými organizacemi, jejichž jediným účelem je pomáhat pacientům co nejvíce od lékařů vysoudit.

Na závěr sněmu se konaly volby do předsednictva sdružení ML o.s. Nově zvoleným předsedou ML o.s. se stal MUDr. Martin Švestka, místopředsedou MUDr. Štěpán Sulek. Dalšími členy předsednictva sdružení byli zvoleni: MUDr. Jiří Šedo, MUDr. Zuzana Lattová, MUDr. Ondřej Rennét, MUDr. Adéla Friedlová, MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, MUDr. Zuzana Šomloová a MUDr. Tomáš Pluhař.